D.N.A - 11.díl

1. září 2014 v 18:23
Tak a konečně sem můžu přidat další díl :) Užijte si ho :P


,,Vypadáš sklesle."
Přisednul si vedle mě Aaron,ale já jsem mu na to nic neodpověděla.Jen jsem dál tiše seděla s hlavou opřenou o stůl a snažila jsem se všechny okolo sebe ignorovat.Nemám chuť komukoli líčit proč jsem na tom tak jak na tom jsem.A navíc nepotřebuju,aby se dozvěděli o démonech,o Hře Smrti a zvlášť o Calebovi,ve kterém se probudilo jeho démonické já a teď si říká Lucas.Což by ani tak nevadilo kdyby to jeho démocké já bylo aspoň trochu milé..Už jsou tomu tři dny co jsem ho viděla a v každé volné chvilce na něho musím myslet.Ale doteď si kladu jednu a tu samou otázku.Proč to k čertu dělám?! Proč na něho musím pořád myslet? I přes to jak hnusně mi oznámil,že Caleb je nadobro pryč..A ještě ke všemu ty jeho temné a bezlítostné oči,kterými se na mě díval.Jak na něho potom všem můžu myslet?
"Dokud budeme spolu,budeme tady navzájem pro druhého,ne?" - Je možné,že to dělám kvůli těmto jeho slovům? Ano.Nechci ztratit naději,že ten Caleb,kterého mám tolik ráda..Je pryč.
,,Elaine?!"
Škubla jsem se sebou hned jak jsem uslyšela matčin rozzuřený hlas.Zvedla jsem hlavu a uviděla jsem ji sedět u stolu a jako každý podvečer popíjet krev.
,,Omlouvám se."
Řekla jsem a Aaron se na mě "nenápadně" ušklíbl.Samozřejmě jsem to ignorovala.
,,Teď mě poslouchejte..Za necelé dvě hodiny se uskuteční ples,na který jsou zvány všechny královské rodiny a Urození."
,,Ples?" ,,A proč nám to říkáš až teď?"
Zeptala jsem se hned jak se Bree přestala vyptávat.Máma se na mě povýšeně podívala a já jsem mlčky sklopila oči dolů.
,,Váš otec mi to zapomněl vyřídit." ,,On tam bude taky?"
Vyhrkla hned zaraženě Bree a matka se na ni tentokrát už naštvaně podívala.
,,Ano,váš otec se také ukáže na tomhle plese.Tak se koukejte chovat slušně ať otci a naší rodině neuděláte ostudu."
Řekla a přitom se na mě nepřetržitě dívala.Poníženě jsem zvedla hlavu,protože mi přišlo,že mě dost ztrapnila.
,,Nedívej se jen na mě."
Zabručela jsem a matka si jen povzdechla,mezitím co se Aaron pobaveně zasmál.
,,Co?Nikdy jsem-"
A pak jsem si vybavila ples před šeti lety kde jsem na sebe převrhla stůl s pitím,a když mi chtěl kdokoli pomoct začala jsem před něma utíkat a ječet.
,,Mami..To bylo dávno,už jsem skoro dospělá."
Vypadlo ze mě nakonec poníženě a Aaron mě vzal okolo ramen.Zaraženě jsem se na něho podívala a všimla jsem si,že mě matka pozoruje se zvláštním úsměvem na tváři.
,,Děj ze mě ty své úchylné ruce."
Zasyčela jsem a Aaron se zatvářil dotknutě,samozřejmě jen na oko.
,,Měla by ses ke mě jako ke svému večernímu partnerovi chovat líp..Nebo budu smutný."
A co je mi potom? - Zeptala jsem se uvnitř sebe podrážděně,a když se usmál tak mě tím vytočil ještě víc.
,,Já jsem tě nežádala,abys byl mím partnerem na večer..Nepotřebuju tě."
Hned jak jsem to dořekla tak jsem vstala a vydala jsem se směrem k mému pokoji.
,,Elaine!"
Uslyšela jsem za sebou matku a nenuceně jsem se zastavila a otočila se k ní.
,,Ano?" ,,Ocenila bych kdyby ses k Aaronovi na plese chovala lépe.Z tvého chování mi je jasné,že ho nemáš zrovna moc v lásce,ale prosímtě..Na plese k němu buď zdvořilá."
Zaťala jsem zuby,ale nedala jsem na sobě znát,že je mi to proti srsti..Protože bych nejspíš dostala domácí vězení kvůli tomu "vzdoru".
,,Když ti to udělá radost."
Nasadila jsem svůj falešný úsměv a máma spokojené přikývla a pomalu odešla.Budu se muset opravdu hodně snažit,abych k němu byla...Milá. Celá znechucená jsem se vrátila do svého pokoje a překvapivě v něm na posteli čekala krabice s mašlí.
,,Hm?"
Došla jsem k posteli a zvědavě jsem krabici otevřela.Uvnitř byly rudě-černé,krátké plesové šaty bez ramínek.Já jsem se poníženě podívala do strany,protože tohle vypadá jako scénka z nějakého romantického filmu.
,,Ach..Vypadá to,že nemám na výběr."
Povzdechla jsem si nakonec a oblékla si je.Docela jsem si oddechla,když nebyly až tolik krátké.
,,Jsou k nim dokonce i boty."
Řekla jsem překvapeně a hned jsem si je obula.Naštěstí nebyly nějak na extra vysokém podpadku,takže docela ušly. Všechno to překrásně ladilo a i přes to..Mi to docela vadilo,protože tohle prostě není můj styl. Z ničeho nic se najednou ozvalo náhlé zaklepání na dveře.
,,Ano?"
Dveře se otevřeli a v nich stála Bree s Rori.Obě dvě na sobě měly nádherné šaty,ale trochu se od těch mích lišily.Ony je měly dlouhé až po zem.
,,Páni sluší ti to!"
Řekla Rori s úsměvem na tváři a Bree si mě začala zaujatě prohlížet.
,,Vypadáš jako žena."
Uraženě jsem se na ni podívala a ona se rychle zasmála.
,,Promiň..Jen je to pro mě menší šok."
Nahodila ten svůj úsměv a dál si mě nenápadně prohlížela.Přesně v ten okamžik došla i matka.Měla na sobě černou róbu a vlasy upravené do zvláštního drdolu.Když si je tak prohlížím..Tak i Bree s Rori mají drdoly,jediná já mám rozpustěné vlasy. Skvěle jsem orignální!
,,Jak to,že nemáš žádný účes?"
Poníženě jsem se na mámu podívala,protože před chvilkou jsem na to myslela a byla jsem ráda.
,,Žádný nechci."
Řekla jsem okamžitě a matka si dala ruce v bok.
,,Tak mi aspoň dovol tě učesat a trochu ti ty vlasy natočit."
Zaskočeně jsem si ji prohlédla,ale nakonec jsem stačila jen přikývnout.Bree s Rori opustily místnost a já jsem se s matkou ocitla o samotě. Mlčky jsem si sedla na židli před zrcadlem.Matka vzala hřeben a jemně mi začala vlasy pročesávat.
,,Je to dlouho co jsem tě naposledy takhle česala,viď?"
Zeptala se najednou a já jsem trochu překvapeně přikývla.A dál jsem ji v odrazu zrcadla pozorovala.
,,Naposledy,když mi bylo šest..Taky před plesem."
Pousmála jsem se,protože tohle je jedna z mích nejkrásnějších vzpomínek na ni.
,,Jsem ohromená,že si to pamatuješ."
Položila hřeben a do ruky vzala kulmu.Pomalu mi začala brát pramínky vlasů a natáčet je.
,,Mami..?"
Vydala jsem ze sebe a on se jen pousmála.
,,Ano?" ,,Opravdu miluješ otce?"
Zeptala jsem se nakonec a popravdě..Na tuhle otázku se ptám už docela dlouho,ale nikdy mi nebyla zodpovězena. Částešně asi proto,že jsem se na ni nikdy přímo nezeptala.
,,Víš..Když jsem byla mladší,tak jsem ho opravdu milovala,ale teď..Nevím.Už ho vůbec nevídám,a tak ti nemůžu na tuhle otázku odpovědět."
Bylo na ni dost vidět,že už jen tato slova co mi prozradila,byla pro ní dost těžká říct.
,,Děkuju za vlasy."
Poděkovala jsem,když to dodělala a ona se jen pousmála.Vstala jsem a ještě jednou jsem se podívala do zrcadla.
,,Vyrostla z tebe nádherná dívka, Elaine."
Řekla a já jsem se rozpačitě zasmála a rychle jsem popošla ke dveřím,abych zakryla rozpaky.Přesně v okamžik kdy jsem šáhla na kliku a otevřela dveře..Tam stál Aaron ve viditělně dost drahém obleku.
,,Páni..Je mi potěšením,že dnes můžu být tvůj doprovod na ples."
Usmál se,a když jsem mu chtěla říct něco..Co by bylo docela nevhodné, vzpoměla jsem si na mámu a na její slova. Zaťala jsem ruce a soustředila jsem se jen na jedno : Dnes k němu prostě musím být hodná,kvůli matce.
,,Mě je taky potěšením."
Řekla jsem a usmála jsem se.Koutkem oka jsem se podívala směrem k mámě,a když jsem uviděla její úsměv tak jsem si oddechla.
,,Můžeme tedy vyrazit?"
Usmál se a nastavil mi rameno,abych se ho chytla. Na tohle nikdy nezapomenu.. Pomyslela jsem si podrážděně a opět s úsměvem jsem přikývla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama