D.N.A - 8.díl

14. srpna 2014 v 22:10
,,Měla jsi špatný sen?"
Přisednul si na mou postel Caleb a já se na něho překvapeně podívala.Ještě víc podivnější,ale bylo to,že jsem na sobě měla saténovou noční košilku a po tváři mi stékaly slzy.
,,Neboj už je to v pořádku..Jsem tady s tebou."
Natáhnul ke mě ruku a opatrně mi na tváři utřel slzy.Když jsem si ho lépe prohlédla měl na sobě rozepnutou bílou košili a hodně klidné oči.
,,Co se ti zdálo?"
Pousmál se a já jsem se mu podívala rozpačitě do očí,protože mě neustále držel za ruku a seděl blízko mě.
,,Zdálo se mi,že jsem byla sama.Že ti něco hrozilo a já jsem tě nemohla zachránit.."
Vypadlo ze mě nakonec a Caleb se na mě trochu překvapeně podíval,následně mě pohladil po tváři a já jsem zavřela oči, aby mi to bylo ještě příjemnější.
,,Vždyť víš,že bych tě už nikdy znovu neopustil.To co se stalo.." ,,Nebyla tvoje vina."
Dokončila jsem rychle větu za něho a on se jen pousmál.Vzal mě okolo pasu a přitáhnul si mě k sobě.Já jsem mu dala ruce okolo krku a přála jsem si,aby tahle chvíle trvala navěky.
,,Co to..?"
Vydala jsem ze sebe zděšeně,když v mém objetí Caleb zmizel a okolo mě nebylo nic jiného než postel a černo-černá tma všude okolo.Sedla jsem si a začala jsem se okolo sebe rozhlížet.
,,Calebe!"
Vykřikla jsem zhrozeně,ale nemohla jsem ho najít.Nešlo to,v té tmě,která byla všude okolo jsem nic neviděla.
,,Calebe?!Ozvi se mi!Prosím!Nemůžu tě znovu ztratit!"
,,Znovu?"
Škubla jsem sebou a z prudka jsem otevřela oči.Rychle jsem si sedla a chytla jsem se za dost spocené čelo,cítila jsem se jakobych právě uběhla maraton.
,,Proč se mi zdají takové sny?"
Povzdechla jsem si unaveně a podívala jsem se k oknům.A proč jsem vždy v tak zvláštním vztahu s Calebem?
,,No nic.."
Zavrtěla jsem hlavou,vstala jsem z postele a odtáhla jsem závěsy,aby dovnitř šlo sluneční světlo.
,,Dobré ráno sestřičko."
Objevili se na balkóně Shaun s Dannym.Zaraženě jsem na ně hleděla,protože na mě začali bezstarostně mávat s úsměvy na tvářích.Rychle jsem otevřela dveře od balkónu a vtáhla je dovnitř.
,,Jste normální?!Co kdyby vás někdo viděl?Víte jaký bychom měli všichni průšvih?!"
Podrážděně jsem si je prohlédla,ale oni mě dost očividně ignorovali a místo toho si prohlíželi můj pokoj.Danny se z ničeho nic přemístnil do mé postele a spokojeně se nadechnul,Shaun si stoupnul před skříň se spodním prádlem a když už chtěl otevřít první šuplík,tak jsem si před něho naštvaně stoupnula a probodávala ho pohledem.
,,Tam mám holčičí věci a spodní prádlo takže ať tě ani nenapadne otevřít ten šuplík."
Řekla jsem skrz proceděné zuby a Shaun se jen zasmál a nakonec pokrčil rameny.
,,A kdybych byl holka,mohl bych tam nakouknout?"
Zeptal se zamyšleně a já jsem zmateně přikývla.Přesně v ten okamžik se změnil..V překrásnou štíhlou holku s dost velkým poprsím a pasem.
,,Tak a teď,když jsem holka se podívám co naše sestřička schovává uvnitř."
Nevinně zamrkal dlouhýma řasama a dal si ruce v bok.
,,N-Nemám slov.."
Vyšlo ze mě poníženě a zároveň i zaraženě.Když,ale otevíral šuplík,tak jsem po něm skočila a svalila ho k zemi.Otevřela jsem oči a on si jen usměvavě ležel na zemi a evidentně mu ani trochu nevadilo,že jsem na něm svalená.
,,Proč jsi na mě skočila sestřičko?"
Zazubyl se a já jsem se rozpačitě podívala na stranu,kde stála skříň a v tom jsem uviděla jak Danny stojí u šuplíků a v rukou drží moji černou,krajkovou podprsenku.Na tváři jsem pocítila vlnu horka a v pokoji se rozeznělo trapné ticho. Všichni tři jsme hleděli na moji podprsenku bez jediného mrknutí slova,a když jsem se dokázala uklidnit..Vstala jsem ze Shauna a s vyceněnými tesáky jsem se hodlala vrhnout na Dannyho.
,,Řekla jsem,že tam mám své spodní prádlo a,že tam nemáte šahat..Tak proč jsi ten šuplík otevřel?!"
Poníženě jsem se na Dannyho podívala a ten nasadil nevinný úsměv a pokrčil rameny.
,,To je nejlepší kousek,který tam má?"
Objevil se vedle mě Kyle a zklamaně si prohlížel moji podprsenku.Podrážděně jsem se k němu otočila,ale on mě naprosto ignoroval.Obešel mě,jakobych tam ani nestála a zamířil ke skříni.Přišlo mi,že mi každou chvílí začně tik v oku z toho co se tady děje,no naštěstí nestalo se.
,,Elaine.."
Otočil se ke mě Kyle s vážným výrazem na tváři a já jsem se na něho trochu se strachem podívala.
,,Chceš mi říct,že tady nemáš nic co by se hodilo pro svádění?"
Zadíval se na mě zhrozeně a já jsem toho měla dost.Zaťala jsem pěsti a s vyceněnými tesáky jsem se na něho podívala.
,,Nemám potřebu nikoho svádět!A navíc přestaňte se mi prohrabávat v mích osobních věcech!"
Okřikla jsem je a Kyle se pustil do smíchu.Ne..To nebyl ledajaký smích,to byl záchvat smíchu,který mi připomínal umírání nějakého zvířete.
,,Je v pořádku?"
Zeptala jsem se rozhozeně a Danny se Shaunem si stoupnuli vedle mě a poníženě pokrčili rameny.
,,Moment..Co vlastně všichni děláte v mém pokoji?"
Řekla jsem přesně v okamžik kdy se Kyle přestal "smát" a věnoval mi plnou pozornost.
,,Caleb nás dva požádal,aby jsme skontrolovali jestli jsi v pořádku."
Shaun se změnil do své normální podoby a Danny přikývl.Naštvaně jsem se otočila ke Kylovi.
,,A co tady dělá on?"
Ukázala jsem na něho prstem a on se na mě dotčeně podíval.
,,Děláš jakobych tady nebyl." ,,To ty před chvilkou taky."
Odvětila jsem rychle a Kyle si nakonec povzdechl.Prohrábnul si vlasy a dost vystresovaně se na mě podíval.
,,Chtěl jsem tě vidět ještě předtím než to začne."
Nechápavě jsem se na něho podívala a přesně v okamžik kdy jsem se chtěla zeptat co začne,uslyšela jsem kroky blížící se k mému pokoji,ale uvědomila jsem si,že už je pozdě.
,,Elaine.."
Otevřeli se dveře a v nich stál Richard.Já jsem zůstala přimraženě stát na místě a on si mě opatrně prohlédnul.
,,Jsi v pořádku?Tváříš se jakoby jsi zahlédla ducha."
Vydal ze sebe otráveně a já jsem se za sebe ohlédla,a když jsem zjistila,že tady ani jeden nejsou oddechla jsem si.Ale.. Co Kyle myslel tím : "Chtěl jsem tě vidět ještě předtím než to začne." - Než,ale začne co?
,,Haló..."
Tleskl mi před obličejem a já jsem mu okamžitě věnovala svou pozornost.
,,Už jsi se mnou v místnosti nebo ještě myšlenkama létáš někde venku?"
Prohlédnul si mě zaujatě a já jsem jen rychle zavrtěla hlavou.
,,Co potřebuješ?"
Zeptala jsem se rychle,abych navázala nějaké téma než by se mohl začít na cokoli vyptávat.
,,No.." ,,Už?"
Nakoukla z poza dveří najednou Bree a vypadala docela dost vyplašeně a vynervovaně.
,,Právě jsem se k tomu chystal."
Řekl Richard a já jsem si oba začala dost důkladně prohlížet.Něco tady nehraje..Na okamžik,ale opravdu jen na malou vteřinku jsem ucítila pach novorozeněte.Vyděšeně jsem zvedla hlavu a podívala se na Bree s Richardem.
,,Cítíš to?"
Zeptal se Richard napjatě a já jsem bez jediného mrknutí přikývla.
,,Neříkejte mi,že-" ,,Počkej."
Špitla Bree a rychle šla zavřít dveře,Richard přeběhl k oknu a namaloval na ně nějaký znak.Vypadal jako dvě překrývající se šipky,jedna ale mířila nahoru a ta druhá dolů.Když to oba dodělali,tak se na sebe krátce podívali a došli ke mě.
,,Dobře..Už můžeme."
Začal Richard a Bree přikývla.S vážným výrazem se mi podívala do očí a bylo dost vidět,že má strach.
,,Dokážeš udržet tajemství?"
Zeptala se opatrně a já jsem napjatě přikývla.Vůbec nevím co se dozvím,ale i tak..Bree přece musím pomoct za každou cenu.
,,Bree a já..Čekáme spolu dítě."
Hned jak to Richard dořekl tak jsem zůstala stát jak přimražená,protože jsem to absolutně nechápala.Když jsem pořád nic neříkala,tak se na sebe oba podívali a všimla jsem si něčeho zvláštního.
,,Jak to?"
Vypadlo ze mě nakonec a Bree si povzdechla.
,,Víš..Dalo by se říct,že jsme do sebe zamilovaní už nějakou dobu a snažili jsme se to skrývat..A prostě jednou to přišlo a už jsme dál v sobě nemohli věznit touhu." ,,Tak jste to spolu dělali bez ochrany."
Řekla jsem zaraženě a Richard se na mě podrážděně podíval.Bree mě vzala pevně za ruce a opatrně se mi podívala do očí.
,,Možná to nechápeš,ale-" ,,Vždyť jste bratr a sestra..Jak se můžete milovat?"
Vstoupila jsem jí do věty a Richard se chystal zakročit.
,,Sourozenci nebo ne..Prostě se to stalo,zamilovali jsme se do sebe a teď spolu čekáme dítě.Ty ještě možná netušíš co je to láska,ale divila by ses."
Ohromeně jsem se na něho podívala,protože slyšet Richarda mluvit o lásce a o tom,že jsou zamilovaní..Je prostě neskutečné.Povzdechla jsem si a vážně se na ně podívala.
,,Co chcete dělat?Ne,že bych vám to dítě nepřála,ale..Jestli to zjistí matka,Aaron nebo kdokoli nesprávný zabijou vás."
Řekla jsem nervózně a Richard přikývnul.Opřel se o skříň a bylo dost vidět,že už je z toho všeho skrývání unavený.
,,Jak dlouho už.." ,,Jsem těhotná?"
Pousmála se Bree a nemohla jsem uvěřit vlastním očím.Doslova zářila a vypadala neuvěřitelně šťastně i přes to,že ji i dítěti s Richardem jde o krky.
,,Víme to tři týdny."
Vydala ze sebe s úsměvem na tváři a já jsem se na ni zaraženě podívala.
,,Tři týdny?A proč mi to říkáte až teď?Proč mi to vůbec říkáte?"
Zeptala jsem se opatrně a Richard sledoval každý můj nádech,kadžý můj sebemenší pohyb.Začínala jsem z něho být vynervovaná.
,,Porotože jsi jediná komu věřím a komu to můžu říct..A taky,chceme utéct."
Překvapeně jsem si ji prohlédla,protože tohle chování se jí vůbec nepodobá.
,,A jestli chceš mohla by jsi utéct s náma.."
Dodala a já jsem se na ni naštvaně podívala a zavrtěla jsem hlavou.
,,Jste v pořádku?Zamyslete se!I kdyby se vám podařilo utéct budou vás hledat..To chcete strávit celý život tím,že budete i s dítětem utíkat?" ,,Teprve to plánujeme Elaine!Vymyslíme plán,který se bude dat uskutečnit bez toho aniž by někdo přišel k úhoně!"
Zakročil okamžitě Richard,ale já jsem se naštvaně zasmála a otočila jsem se k nim zády.
,,Měli byste jít."
Řekla jsem a oni se jen tiše přesunuli ke dveřím.Otočila jsem se na ně a Bree měla v očích slzy.
,,Nikomu to neřeknu,ale..Dřív než udělám cokoli dalšího musím se nad tím zamyslet."
Bree chápavě přikývla a spolu s Richardem opustili můj pokoj.Po celém dni jsem nemohla přestat přemýšlet nad tím co mi bylo řečeno.Nepřetržitě jsem nad tím musela přemýšlet,ale pokaždé jsem došla ke stejnému závěru : Chci jim pomoct,ale praskne to..Vím,že ano.
,,Ach jo!"
Lehla jsem si do trávy na kopci pod kvetoucí třešeň a začala jsem sledovat teď už noční oblohu s hvězdami.
,,Něco tě trápí?Mám pravdu?"
Ozval se najednou Calebův hlas nedaleko ode mě a já jsem si rychle sedla a otočila se,abych viděla kde stojí.Opíral se o třešeň a díval se mi přímo na mě.
,,Jsou to moje problémy,Calebe."
Řekla jsem chladně,i když jsem se tak zachovat nechtěla.On si mě,ale porhlédnul a trochu zklamaně si sednul do trávy, zády opírajíc se pořád o strom.
,,Nevěříš mi?"
Přesně v okamžik kdy se na to zeptal se trochu zvednul vítr a začal mi rozfoukávat vlasy do stran.Jako z nějakého filmu.
,,Věřím,ale..Slíbila jsem,že to nikomu neřeknu."
Caleb chápavě přikývnul a já jsem pocítila nával smutku a úzkosti z toho,že jsem mu to nechtěla říct.Ale proč?
,,Sice jsem to slíbila,ale tobě věřím..Když ti to řeknu,slíbíš,že to nikdy nikomu neřekneš?"
Prohlédla jsem si ho opatrně a nemohla jsem uvěřit vlastním uším.Vážně se mu to chystám říct?
,,Slibuju..Tak?Psolouchám."
Pousmál se a mě zahřálo u srdce,že se zajímá o to co mě trápí,i když by mě teď Richard nejspíš zabil kdyby se dozvěděl, že jsem to Calebovi řekla.Po chvilce mého líčení se Caleb dozvěděl všechno a jeho tiché zírání někam před sebe mě tačalo dost zneklidňovat.
,,Máš strach co se může tvé sestře stát?"
Zamyšleně jsem si přitáhla kolena k bradě a zadívala jsem se před sebe.
,,Ano,ale nejen o Bree..Co Richard a to dítě?Nesnesu ani jen krátké pomyšlení na to,že by jim hrozilo nebezpečí."
Caleb vstal a přisednul si vedle mě.Já jsem zůstala nehybně sedět a s rudými tváři dál hledět před sebe.Ještěže je noc..
,,A pach novorozeněte..Jde to cítit?"
Tiše jsem přikývla a utrhla jsem před sebou kus trávy a naštvaně jsem ho zahodila někam před sebe.
,,Nevím jestli to může cítit i někdo jiný,ale já jsem to cítila."
Najednou jsem si vybavila dnešní ranní scénku ještě před tím než za mnou došel Richard s Bree.
,,Je pravda,že..Jsi poslal Dannyho se Shaunem,aby skontrolovali jestli jsem v pořádku?"
Caleb nechápavě přikývnul a já jsem se k němu otočila tak,abych mu viděla do očí.
,,Měl jsem o tebe strach.."
Nasadil pokřivený úsměv a já jsem si ho znovu prohlédla.
,,Kyle se zmínil o tom,že..Mě chtěl vidět ještě před tím než to začne,co tím myslel?"
Touhle otázkou jsem ho očividně dost vyvedla z míry,protože se na mě díval jakoby viděl ducha.Nakonec si povzdechnul a podíval se na mě.
,,Asi to už nemá cenu dál zatajovat,ale..Řeknu ti to pod jednou podmínkou."
Okamžitě jsem nastražila uši a bez mrknutí jsem přikývla.
,,Strávíš se mnou jeden den a jednu noc."
Zaraženě jsem se sebou škubla a trochu podezíravě jsem si ho prohlédla.
,,Noc?Nezlob se,ale vyznělo to poněkud..Perverzně."
Řekla jsem a Caleb se hned zasmál.Ze zadu mě vzal okolo ramen a bradu mi položil na rameno.
,,Co to děláš?"
Zeptala jsem se opatrně a mé srdce nepřestávalo dělat divy.Přišlo mi jakoby bylo minimálně 30x rychleji než obvykle, jakoby mělo každou chvílé explodovat.
,,Vadí ti to?"
Pousmál se a já jsem se na něho zaraženě podívala.
,,Ne.."
Zašeptala jsem tiše a snažila jsem se,aby mě neslyšel,ale..
,,To jsem rád." ,,Takže to platí?"
Zeptal se zanedlouho a já jsem se k němu otočila s malým pocitem radosti.
,,Když slíbíš,že mi všechno vysvětlíš.." ,,Slibuju."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Aly Aly | Web | 15. srpna 2014 v 11:36 | Reagovat

Píšeš krásně. :) Máš tam umělecké výrazy a to vytváří fajn dojem. :)

2 bellasmilee bellasmilee | 15. srpna 2014 v 21:52 | Reagovat

Děkuju,že si to myslíš ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama