D.N.A - 7.díl

10. srpna 2014 v 22:21
,,Ty jsi věděl,že když se napiju tvé krve tak se spojíme?"
Otočila jsem se podrážděně ke Calebovi hned jak to Mel zmínil.
,,Věděl,ale..Byl to stav nouze.Kdyby ses nenapila krve tak by jsi umřela!"
Odvětil odhodlaně Caleb a já jsem se k němu naštvaně otočila zády a bez jediného dalšího slova odešla.
,,Jsi si jistá,že to jak jsi se ke Calebovi zachovala bylo správné?"
Hned jak jsem uslyšela Melův hlas v mé hlavě,jsem se okamžitě probudila a musela jsem si promnout oči.
,,Dokonce i po týdnu se mi opakuje tahle vzpomínka pořád a pořád dokola..Jak je tohle vůbec možné?"
Chytla jsem se za čelo a vstala jsem z postele.Pomalu jsem přišla ke dveřím od balkónu a zatáhla jsem za kliku.Opřela jsem se o zábradlí a podívala jsem se na noční oblohu.
,,Tak temná a přitom tak nádherná.."
Vydala jsem ze sebe ospale a dál jsem se nechala ovívat lehce studeným vánkem.Možná jsem byla ke Calebovi opravdu hrubá,přeci jen mi chtěl pomoct zbavit se bolesti.
,,Ne."
Plácla jsem se po čele a snažila jsem se donutit přestat přemýšlet nad tím co jsem udělala.Kvůli němu mě máma se všema hledali a díkybohu,že jsem vyvázla jen s káráním ať už se to niky neopakuje..Ale měla jsem opravdu právo být tak naštvaná? Caleb je teď nejspíš na všechno sám..A být sám je to nejhorší co může existovat,já sama o samotě vím své.
,,Dokonce i teď na něho myslím..Proč?"
Zeptala jsem se sama sebe tiše a už jsem nedokázala dál skrývat úsměv.Možná bych mu mohla pomoct,i když by to znamenalo být s ním propojená.
,,Nad čím to přemýšlím?!"
Zavrtěla jsem hlavou,a když jsem vcházela dovnitř nechala jsem za sebou otevřené dveře.Převlékla jsem se do legín a tílka,abych se v tom cítila pohodlně a popadla jsem tašku s věcmi.Jediné co mi dokáže srovnat mé zmatené myšlenky v hlavě je tanec.Seskočila jsem z balkónu a tiše jsem začala přeskakovat ze střechy na střechu.Teď když jsem naprosto silná,je to o hodně lepší.Nejsem unavená a mé tělo je klidnější,teda co se týče hladu.
,,Škoda,že studio nakonec zavřeli..Ale aspoň ho budu mít celé jen pro sebe."
Pousmála jsem se,když jsem skočila dovnitř.Je docela zvláštní,že tady nejsou kamery a ani žádné jiné bezpečností zařízení ,které by střežilo prostor budovy.Tašku s věcmi jsem položila ke zdi a došla jsem k zrcadlům,která odrážela celou místnost a mě spolu s ní.Tančit ve tmě?-To mě bude bavit!Pomyslela jsem si a dala jsem se do toho.Použila jsem sestavu, kterou jsem původně vymyslela pro děti,které jsem dřív vyučovala.Ale teď už patří jen mě a můžu ji tančit taky už jen já.Když se nad tím tak zamyslím,je to docela smutné,že všechno na co jsem si za ty dva roky zvykla se rozpadlo.Teda skoro všechno..
,,Tanec ti opravdu jde."
Uslyšela jsem Melův hlas a hned jsem se zastavila.Nestačilo se ani moc rozhlížet,když jsem ho hledala.Seděl na židli s překřiženýma nohama a zamyšleným výrazem.
,,Co tady děláš?"
Zeptala jsem se překvapeně a Mel si mě krátce prohlédnul.Následně se ušklíbl a sedl si normálně.
,,To bych se měl ptát spíš já tebe,i když už předem vím,že tvá odpověď bude znít : Já se ptala první.Mám pravdu?"
Nechápavě jsem si ho prohlédla a nějak jsem si vzpomněla na sen,který se mi už docela dlouho opakuje.
,,Jak..Se má Caleb?"
Zamumlala jsem nervózně a Mel si mě hned zaujatě prohlédnul.
,,Lituješ toho jak jsi se k němu zachovala?"
Usmál se a řekl to jakoby to nic neznamenalo.Já jsem se podívala někam jinam,ale uvnitř sebe jsem už předem odpověď znala.
,,Jsi pořád stejná Elaine.."
Hned jak to řekl tak jsem nechápavě zpozornila a zaraženě jsem se na něho bez jediného slova podívala.
,,Jsem zvědavý jak Hra skončí tentokrát." ,,Hra?Co to meleš za blbosti Mele?"
Prohlédla jsem si ho a nevěděla jsem co od něho můžu očekávat,protože je dost nevyspitatelný.Mel pokrčil rameny a zasmál se.
,,Brzo pochopíš,ale co je hlavní Caleb si vzpomněl.."
Nechápavě jsem na něho nepřestávala hledět a on se jen zvednul ze židle a pomalu přešel k oknu.
,,Co to má znamenat?Hra?Vzpomínky..Co se tady děje?!"
Vykřikla jsem nechápavě,protože mi to začínalo být podezřelé a vůbec se mi to nelíbilo.
,,Nevím proč bych ti to měl říkat..Tebe přece nic spojené s Calebem a démony nezajímá ne?"
Podíval se na mě vychytrale a já jsem jen zaťala pěsti a zaměřila jsem se přímo na něho..Je možné,že by Calebovi něco hrozilo?I kdyby ne,chci vědět,že je v pořádku.
,,Nikdy jsem neřekla něco takového..Pokud ale Calebovi něco hrozí,zabiju tě a je mi jedno jestli jsi jeho démonní bratr."
Řekla jsem odhodlaně a Mel spokojeně přikývnul.Zvedl ruku a lusknul prsty.Na sobě jsem najednou měla obyčejné každodenní oblečení a raději jsem se ani neptala jak to udělal.
,,Ještě než tě dovedu za Calebem..Můžu se tě na něco zeptat?"
Otočil se ke mě a v jeho očích jsem rozpoznala nějaký boční úsmysl,který se mi nezdál..Ale kdybych odmítla,je možné,že mě za Calebem nedovede.Když jsem nakonec přikývla,zatvářil se překvapeně,no nakonec popošel ke mě se zaťatou pěstí a něčím v ní.
,,Řekněme..Kdyby byl Caleb v nebezpečí dokázala by si zabíjet bez jediného mrknutí oka?"
Proč se mě ptá zrovna na tohle?Ale..Něco na tom je.Kdyby byl Caleb ve smrtelném nebezpečenství a jediný způsob jak ho zachránit by byl někoho zabít..
,,A nebo se zeptám jinak."
Vytrhl mě z přemýšlení Melův hlas a já jsem se na něho hned podívala.
,,Kdyby jsi musela chránit Caleba za jakoukoli cenu.Ochránila by jsi ho?"
Zaraženě jsem se pousmála,protože tahle otázka sice byla položena jinak,ale pořád měla ten samý význam.
,,Nevím,možná.Ale..." ,,Ale?"
Zvednul zaujatě hlavu a prohlédl si mě.Já jsem zavrtěla hlavou,protože jsem se nad tím rozhodně nechtěla ani na vteřinu zamýšlet.I když nad čím přesně..Nad tím,že by Calebovi hrozilo nebezpečí?Nebo nad tím,že bych někoho zabila?Dřív jsem dokázala zabíjet jak Mel říkal,bez mrknutí oka.Ale teď jsem se přece změnila!
,,Dobře..Nebudu tě dál trápit.Můžeme vyrazit?"
Zeptal se a já jsem nejistě přikývla.Chytnul mě za předloktí a znovu lusknul prsty.Na okamžik mi přišlo,že okolo nás hoří plameny,které ale vůbec nepálí.Nedalo mi to,a i když to nejspíš bylo nebezpečné..Druhou ruku,kterou jsem měla volnou jsem natáhla před sebe a dotkla se rudých plamenů.
,,Au.."
Vytáhla jsem ji hned a začala jsem si ji prohlížet.Byly tam černé čmouhy,ale popáleniny naštěstí ne.
,,Nejspíš jsem tě měl varovat,ale to tě doma nenaučili,že oheň tě může popálit?"
Pousmál se škodolibě a já jsem se na něho poníženě podívala.Od tebe to zní velice vtipně..Pomyslela jsem si otráveně a plameny okolo nás najednou zmizely.Stáli jsme před nějakým obrovským domem s okrasnou zahradou a jezírkem.Ve tmě to sice docela skreslovalo,ale pořád to vypadalo neuvěřitelně kouzelně.
,,Hlavně nebuď překvapená."
Řekl,když mi pouštěl předloktí a já jsem se k němu nechápavě otočila.
,,Z čeho?" ,,Z něho."
Ukázal prstem někam za mě a já jsem se pomalu otočila,abych pochopila co Mel myslí.Nedaleko ode mě stál Caleb. Okamžitě se mi rozbušilo srdce štěstím,že je v pořádku..Ale něco bylo jinak a nejen jeho oblečení,celý je zahalený v černém.Má dokonce i plášť,ve kterém vypadá jakoby ho vytvořila sama noc.To,ale není všechno.Něco..Se změnilo,cítím to.
,,Calebe?"
Vydala jsem ze sebe opatrně a on se hned vydal pomalým krokem ke mě.První co jsem pocítila byl strach,ale těsně za ním následovala touha a pocit,který jakoby říkal : "Nemusím se ničeho bát.On mě ochrání a já ochráním jeho."
,,Elaine.."
Pousmál se a uvědomila jsem si,že to není jen pocit co to říká,ale i mé srdce.Vypadal být o hodně vyspělejší než,když jsem ho naposledy před týdnem viděla.
,,Omlouvám se."
Začala jsem a on se na mě nechápavě podíval.Já jsem,ale musela uhnout pohledem,protože..Ani nevím vlastně proč.
,,Za to předtím.Chtěl jsi mi pomoct a já jsem na tebe křičela.."
Počkat..Co jsem to právě řekla?Nebyla to náhodou omluva!?
,,To je v pořádku.Na tebe bych nedokázal být naštvaný ani kdybych chtěl."
Hned jak to dořekl jsem si ho znovu vážně prohlédla.Proč to říká takovým tónem,jakobychom byli nějaký pár nebo co..? Proč se ke mě chová najednou tak mile a dívá se na mě jakoby ze mě nemohl zpustit oči?
,,Ale mohla ses omluvit už dřív."
Zazubyl se a já jsem se na něho podrážděně podívala,ale popravdě..Docela jsem si oddechla,že řekl něco co je mu podobné.
,,Hele..Mel-"
Otočila jsem se,abych se podívala na Mela,ale ten za mnou vůbec nestál.Nechápavě jsem se otočila zpátky ke Calebovi a ten se jen usmíval.Já jsem si dala ruce v bok a zamyšleně se na něho podívala.
,,Když jsem měla namířeno za tebou,Mel se zmínil o nějaké Hře a o tvých vzpomínkách..Ty víš co se tady děje?"
Zeptala jsem se opatrně a Caleb vypadal být docela zaskočený,ale všechnu svou nejsitotu skryl pod jeden bezstarostný úsměv a pokrčená ramena.
,,I když jsem se teprve nedávno dozvěděl,že jsem démon,potomek Ďábla a mám bratry..Jsem si jistý,že Mel je tak trochu cvok.."
Hned jsem se zasmála,protože tohle jsem si myslela taky.Poprvé,když jsem Mela uviděla..Měl na sobě oblek,jakoby byl nějaký pan důležitý.Po chvilce jsem se od Caleba kousek vzdálila a začala jsem si prohlížet zahradu.Všechno se v měsíčním světle trřpytilo a vypadalo to tak neskutečně nádherně,že jsem nevěděla jestli to náhodou není jenom sen.
,,Ten klid,ticho..Kéž by byl celý svět takový."
Řekla jsem tiše a utrhla jsem bílou květinu,která byla pořád rozkvetlá a přivoněla jsem si k ní.Za sebou jsem uslyšela kroky blížící se ke mě,a když jsem se otočila stál tam Caleb.Bez jediného slova stál tiše přede mnou a hleděl mi do očí.A teprve až silný tlukot mého srdce mě z té romantické atmosféry probudil.
,,Měla bych se vrátit než začne svítat.."
Začala jsem nervózně a mlčky jsem se k němu otočila zády.Caleb mě,ale z ničeho nic chytnul za ruku a otočil si mě zpátky k sobě.Překvapeně jsem zůstala stát na místě a on se jenom zasmál.
,,Vzpomínáš si jak jsme si jako malí hrávali na pískovišti?"
Zaraženě jsem si ho prohlédla a pak jsem se na vteřinu zamyslela.Je možné,že ten kluk,kterého jsem zachránila,když ho šikanovali..Byl Caleb?
,,Ne..Jsi si jistý,že jsme si spolu hrávali na pískovišti?Já jsem dost často nemohla vycházet z domu,nejspíš sis mě s někým spletl."
Pousmála jsem se a on si povzdechnul.Prohrábl si vlasy a zasmál se.
,,Možná.Bylo to dávno,i když ta dívka měla stejné oči jako ty..No nic,asi bych už měl taky jít.Dobrou noc a sladké sny,Elaine."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Aly Aly | Web | 12. srpna 2014 v 19:06 | Reagovat

A ještě jsem ti nestihla pochválit design blogu, i když už ho máš dýl. Líbí se mi. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama