(Ne)chtěné přání...? - 16.kapitola

17. července 2014 v 11:01
Omlouvám se,že jsem docela dlouho nepřidala novou kapitolku,ale nebyla jsem doma a neměla jsem ani přístup k pc..Takže se omlouvám a doufám,že si tuhle kapitolku dostatečně užijete :)


,,Dcera Nora Blacková,poslední potomek rodu Blacků s modrou krví..Rozhodla jste se splnit naši zkoušku.Půjdete dovnitř a máte za úkol přinést měsíční přívěšek,který leží v starodávném chrámu někde uvnitř..Cestou se nesmíte ztratit,cíl je před východem chrámu..Máte na to čtyřiadvacet hodin..Vchody budou uzavřené,nikdo další se tam nedostane..Nikdo tam pro vás dovnitř nesmí jít..Rozumíte všemu?"
Zeptal se na konci všeho nudného vysvětlování Antwane a já jsem jen přikývla.
,,Vejdu tam,najdu měsíční přívěšek a musím najít východ ven z chrámu.."
Řekla jsem cílevědomě a Antwane přikývnul..
,,Měsíční přívěšek by měl být uložený v nejhlubší části toho chrámu..Nyní můžete jít.."
Hned jak to dořekl tak se přede mnou začala otevírat velká brána,která vedla někam do podzemí.V ruce jsem držela pochodeň,což byla jediná věc,kterou mi na cestu tam dali..Když se brána otevřela celá,tak ke mě přišel jak Seth s Danielem tak Naomi a Reef.
,,Je to velké bludiště..Dávej si pozor.." ,,Žádný strach!Jen mi věř."
Pousmála jsem se a snažila jsem se na sebe dát znát co nejmíň strach,který jsem přesně v tu chvíli pociťovala.
,,Já vím,budeš se smát nebezpečí do očí..Jen se nevrať divoká."
Řekl zamyšleně a já jsem se jen poníženě pousmála.
,,Takže tohle je to čeho se bojíš?"
Zeptala jsem se zaraženě a Seth znovu nasadil vážný výraz.
,,Věřím ti."
Dodal na konec a já jsem přikývla..
,,Dávej si na sebe pozor!"
Opakovala Naomi pořád dokola a Reef tam jen stála se slzama v očích..Vrhla jsem se do černé tmy,kde jsem skoro nic neviděla,kdyby nebylo pochodně..Brána se za mnou zavřela a já jsem se vydala vpřed.Vypadalo to tady zvláštně..Všude byly schody,nebo zbytky schodů a skoro zřícené stloupy,které vypadaly snad všechny stejně..Myslím,že asi tak po pár minutách jsem se ocitla zpátky na začátku,teda aspoň to tak vypadalo..Dala jsem se znovu vpřed a snažila jsem si zachovat chladnou hlavu.Když jsem se,ale po pár minutách znovu ocitla na tom samém místě přišlo mi to divné..
,,Jak to,že každou chodbou,do které vejdu se ocitnu tady?"
Řekla jsem zamyšleně a znovu jsem se dala vpřed.Bylo tady dost chodeb,které byly snad naprosto totožné..Rozhlížela jsem se hlavně nad sebou a najednou jsem si uvědomila,že dávám nohu do "ničeho"..Upustila jsem pochodeň ještě na stezce,na které jsem p5ed chvilkou stála a měla jsem co dělat,abych se rukama udržela okraje.
,,To ne...Je to propast.."
Vydala jsem ze sebe zaskočeně a snažila jsem se rychle vyškrábat zpátky na vrch..Když se mi to konečně povedlo,tak jsem zůstala chvíli ležet a popadat dech.Asi bych to neměla brát na lehkou váhu..
,,Tohle bylo těsné..Musím být víc opatrnější.Slíbila jsem přece Sethovi,že se vrátím..."
Řekla jsem si a asi tak po pár hodinách jsem konečně našla chrám,ve kterém mám hledat měsíční přívěšek..Došla jsem k oltáři nebo co to bylo a pochodní jsem zapálila další,které byly všude okolo mě..Ocitla jsem se před nějakou sochou a před ní byla malá truhlička.
,,To musí být ono!"
Vydala jsem ze sebe nadšeně a rychle jsem se k ní sehnula.Když jsem ji,ale otevřela...Nic v ní nebylo.
,,Prázdné?!"
Najednou jsem si něco uvědomila..Antwane mě neměl v úmysle přijat už od samého začátku..Najednou se okolo mě objevilo několik postav v černých kápích s dýkama v rukou.A tohle je určitě způsob jak se mě zbavit..
,,Takže zkouška jo?Dobrý vtip..."
Vydala jsem ze sebe nervózně a jeden muž ke mě přišel o kousek blíž,ale kápi si nechal pořád na sobě,abych neodhalila jeho totožnost.
,,Vím jak se cítíte..Nejen,že jste cízí,ale jste pro nás hrozbou..."
Hned jak to dořekl tak vytáhnul z pouzdra dlouhý meč a já jsem zalitovala,že jsem si s sebou nevzala klíč..Svou katanu..To je špatné..Tímhle tempem..Mě dostanou..
,,Tak to tady s tebou skoncuju!"
Řekl sebevědomě a já jsem začala couvat do zadu..Když se po mě chtěl mečem ohnat,tak jsem uhnula a popadla jsem pochodeň,která ještě naštěstí hořela.Začala jsem s ní přede mnou máchat,ale on pokaždé uhnul..Při každém pohybu se mi,ale čím dál víc hůř dýchalo..To je tím tlakem,takhle nebudu schopna použít své schopnosti.
,,Jsi ty,ale statečná..."
Řekl po chvilce a mě něco napadlo..Odhodila jsem jediné světlo poblíž,teda tu pochodeň a když byla o něco menší viditelnost.Využila jsem toho..Oběhla jsem je a rychle jsem začala utíkat,co nejrychleji někam pryč..Bylo šero a skoro nic jsem vůbec neviděla,takže jsem se modlila ať o nic nezakopnu..Slíbila jsem,že se vrátím zpět!A v pořádku!Najednou mě někdo chytnul okolo pasu a na pusu mi dal ruku,abch nemohla křičet..To ne!To jsou tak rychlí?
,,Nebyla tam.." ,,Tam taky ne!"
Ozvalo se někde přede mnou a dřív než jsem si to ztihla uvědomit..Byla jsem někde zastrčená a hleděla jsem na svého zachránce..Setha.
,,Je to otázka času než nás najdou..Musíme najít východ z chrámu.." ,,Co tady děláš?"
Zeptala jsem se pořád vyděšeně a on se na mě otráveně podíval.
,,Nejdřív by jsi mi měla poděkovat.."
Řekl a já jsem si okamžitě uvědomila co se stalo.
,,Počkat,ale když jsi tady..Tak jsem ve zkoušce selhala!"
Vydala jsem ze sebe překvapeně a on si jen povzdechnul.
,,Opravdu?To myslíš vážně?Na tohle myslíš v takovéto situaci?"
Naštvaně jsem si ho prohlédla.
,,Počkat..Jak jsi se sem vůbec dostal?To jsi démon?Nebo nějaký kouzelník?"
Řekla jsem zamyšleně a on se na mě poníženě podíval.
,,Přestaň s tím.."
Když jsem mu chtěla odpovědět,tak mi ukázal abych byla zticha..Okolo proběhli zase ti muži a Seth se ke mě naléhavě otočil.
,,Použil jsem vchod,který pozná jen má rodina..Teda já...Tak jsem se sem dostal."
Vysvětlil a já jsem přikývla a opřela jsem se o zeď.
,,Ty jsi věděl něco takového?Proč jsi mi to neřekl hned na začátku?"
Zamumlala jsem podrážděně.
,,Potom by to nebyla žádná zkouška ne?To by byla nuda.."
Odpověděl tiše a já jsem si ho poníženě prohlédla.
,,Jsi tak zlomyslný..."
Řekla jsem hned a on se nenápadně pousmál.
,,A to jsi si to uvědomila až teď?"
Zeptal se a já jsem se zamyslela..Hned jsem si vzpomněla na Daniela.
,,Jsem překvapená,že ti to Daniel povolil.."
Hned jak jsem to řekla tak Seth zvednul hlavu a provinile se na mě podíval.
,,Neřekl jsem mu to."
Po chvilce ticha jsem toužila znovu navázat konverzaci.
,,Jsem ti vděčná,že jsi mě zachránil..Ale mám takový pocit,že mi vůbec nevěříš.."
Seth se zadíval před sebe a opřel se o zeď vedle mě.
,,Není to tak,že bych ti nevěřil..Já jen.."
Nechápavě jsem zvedla hlavu a čekala jsem na to,co řekne..Ale Seth zavrtěl hlavou.
,,Ne..Nic..Právě teď se musíme soustředit na to,jak se odtud dostat..Jak to tak vypadá tuhle zkoušku využívají jen na vraždění,když se jim někdo nezalíbí hned na první pohled.."
Najednou jsem ucítila slabý vánek,který mi narazil do tváře..
,,Vím jak odsud..."
Řekla jsem nadějně a Seth se na mě překvapeně podíval.Já jsem zavřela oči a snažila jsem se najít zdroj toho vánku.. Chytla jsem Setha za ruku a začala jsem ho táhnout za sebou..Za pár minut jsem viděla východ,který byl na dosah.Vyběhli jsme ven a já jsem se opřela o stloup a snažila jsem se popadnout dech..
,,Nevěděl jsem,že dokážeš najít cestu díky větru..."
Podíval se na mě ohromeně a já jsem se pousmála..Najednou se vedle objevil muž v kápi s mečem a jeho ostří se zabodlo těsně vedle mé hlavy.Seth mě z tama odstrčil a sám se na muže vrhnul s dýkou v ruce..Začali bojovat,ale po pár okamžicích Seth začal vyhrávat.Muž upadnul a meč mu odletěl daleko od něho..Seth si stoupnul před něho a zadíval se mu do očí.Přišlo mi,jakoby váhal jestli ho zabít nebo ne..Nakonec se ke mě otočil a popadnul mě za ruku.Začal utíkat a mě táhnout za sebou..Najednou jsem si uvědomila,že mi v té rychlosti musel prsten,co mi daroval Seth,vypadnout z ruky.
,,Už nás nepronásledují!"
Řekla jsem udýchaně,ale on pokračoval dál.
,,Hele..Musíme se tam vrátit!Tvůj prsten-" ,,Jakoby mě to zajímalo!"
Přitisknul si mě k sobě a začal mě pevně objímat.
,,Pravda je..Že jsem nevydržel čekat..Bez přemýšlení jsem vzal meč a...Přišel jsem.."
Cítila jsem jak se celý chvěje,ale věděla jsem,že to říká s naprostou upřímností..Najednou jsme oba klečeli v trávě a Seth si mě k sobě tisknul ještě pevněji.
,,Bál jsem se...Nemohl jsem to vydržet!Jestli bych tě ztratil..Nevím,co bych pak dělal...Nepotřebuju žádný prsten..Jestli to znamená,že tě neztratím...Zahodím všechno ostatní..."
Nemohla jsem tomu uvěřit,ale byla jsem neskutečně šťastná..Neumím si představit,jak dlouho to v sobě musel držet...Jak musel být přes to všechno osamělý..Nemůžu uvěřit tomu,že se mi konečně otevřel.
,,Omlouvám se,že jsi musel tak trpět..A ještě k tomu všemu jsi mě zachránil..."
Odtáhnul se ode mě kousek a podíval se mi přímo do očí.Vždy byl sám a já jsem myslela jen na to jak se choval a jaký byl k ostatním..Musel toho nejspíš zažít hodně.Najednou jsem se začala třepat taky a on se pousmál.
,,Bože..Tolik se třepeš a ani nemáš důvod.." ,,Nemůžu uvěřit,že jsi ke mě tak hodná..."
Dodal a já jsem se jen pousmála.
,,Nezahazuj to všechno..Nevíme co nám přinese budoucnost,tak nemá smysl přemýšlet hned nad něčím takovým..Neboj se..Já nikam nepůjdu."
Pousmála jsem se a on si mě ohromeně prohlédl..Najednou mi dal svou ruku na tu mou a pousmál se.
,,To je pravda..Víš je vtipné,že jsi o čtyři roky mladší než já..Chováš se totiž překvapivě dospěle.."
Usmál se škodolibě a pak se na mě podíval.
,,A navíc nebudu takový blázen,abych se všeho vzdal...Raději to všechno beru zpět."
Zazubyl se a já jsem se na něho poníženě podívala,protože jsem měla dojem,že ta krásná a upřímná chvilka,kterou jsme před chvílí oba prožívali..Zmizela.
,,Jestli budeme spolu budeme neporazitelní.."
Váhavě jsem si Setha prohlédla,protože tohle říct chce hodně sebevědomí...Nebo spíš hodně arogantnosti..
,,Každopádně...Jsem rád,že jsi moje." ,,Doufám,že tím "moje" nemyslíš ve smyslu majetek..."


Můj svatební den jsem si představovala trochu jinak..A zvlášť až budu o hodně starší..Když nad tím tak přemýšlím..Je vůbec možné,abych se vdávala tak brzo?Na tom teď už stejně nezáleží..
,,Vypadáš úžasně..."
Řekla nadšeně Nina a Naomi s Reef jen přikyvovaly..Na sobě jsem měla dlouhé bílé šaty až po zem,které mi nějakým způsobem připomínaly Řím a jeho dobu..V podstatě tak i vypadaly..Lehké,bílé se zvláštním střihem a na ramenou připevněný něco jako plášť.Vlastně to je spíš závoj..Vlasy mi vyčesaly navrch do zvláštního drdolu,který vypadal jako zapletený a některé pramínky nechali rozpuštěné.Vypadalo to docela pěkně..Když jsem byla konečně hotová,došla jsem na balkón kde čekal Seth.Když se otočil a uviděl mě,tak se jen pousmál.A popravdě..Docela mě ten jeho upřímný ůsměv vyděsil.
,,Vypadáš dobře ve všem..."
Pousmál se a já jsem se zaskočeně usmála.
,,Děkuju.."
Začal si mě znovu prohlížet od paty až k hlavě.
,,Ne..Opravdu jsi překrásná..Stejně jako zapadající slunce v oceánu."
Ne,že by mi to nelichotilo,ale zaraženě jsem se k Danielovi otočila.
,,On je nemocný?"
Zeptala jsem se opatrně a Daniel měl slzy na krajíčku,což mě vyděsilo ještě víc..
,,Ne..Určitě mluví z hlouby svého srdce.."
Vydal ze sebe dojatě Daniel a Seth se na něho otráveně podíval..Co to s něma je?!A to jsem si myslela,že já budu citlivka,která to bude strašně prožívat.
,,Jdi pryč a nebreč!"
Rozkázal Seth Danielovi a ten jenom přikývnul a pomalinku odešel.
,,Tak co?Jsi si jistý,že mě chceš za ženu?"
Zeptala jsem se ho škádlivě a on se pousmál.
,,S kým si myslíš,že mluvíš?Samozřejmě,že ano..."
Odpověděl hned a já jsem se na něho usměvavě podívala.
,,Řekl bys tamtu věc ještě jednou?" ,,Zabiju tě.."
Odpověděl okamžitě a já jsem se jen zasmála,protože nějakou takovou reakci jsem čekala..Dřív než jsem se ztihla vzpamatovat,tak jsme oba stáli vedle sebe v altánu před knězem.Vedle kněze stál dokonce i Antwane a vypadal být dost naštvaný.
,,Jako první mi prosím předejte měsíční přívěšek.."
Podíval se na mě kněz a já jsem předala krabičku,která ale schovávala jendo malé překvapení.
,,Truhlička..Je prázdná?Znamená to tedy,že se svatby vzdáváte?"
Zeptal se nechápavě,ale já jsem zavrtěla hlavou a s úsměvem na tváří jsem se mu podívala do očí.
,,Ne..Nevzdávám."
Všichni okolo si začali něco šeptat a Seth se do toho vložil.
,,Tím,co Nora chtěla říct je to,že nepořebujeme nějaký starý a zatuchlý měsíční přívěšek,aby naše láska byla spečetěna svatbou..Můžeme se vzít tak či tak."
Kněz se sebou okamžitě škubnul a to samé udělal i Antwane.
,,Všichni se vzpamatujte!Tato svatba byla podvod už od začátku!Protože ještě předtím než zkouška byla dokončena lord Seth vstoupil do chrámu a pomohl Noře!"
Začal vykřikovat jeden muž poblíž altánu a Antwane po něm hned skočil a vrazil mu.Seth se hned usmál a všichni spozornili.
,,Zákon říká,že potom co princezna Nora vstoupí dovnitř nikdo jiný vstoupit nemůže..Porušil jsem tento zákon a vstoupil jsem do chrámu."
Řekl Seth pyšně a kněz se na nás nechápavě podíval.
,,Proč?Měl jste k tomu snad nějaký důvod?"
Zeptal se kněz přísně a Seth nasadil vážný výraz.
,,Byla to moje jediná šance jak zabránit vraždě Nory Blackové." ,,Vraždě?!"
Spozornil hned překvapeně kněz a podíval se na Antwena.
,,Antwane,víte o tom něco?"
Zeptal se a nepřestával se na něho přitom dívat..Antwane se poraženě usmál a otočil se k nám.
,,Vše jsme to naplánovali sami.." ,,Uznáváte,že je to pravda?!Proč?"
Vydal ze sebe kněz hned zaraženě a Antwane se na Setha naštvaně podíval.
,,Proč?Zapomněli jste snad všichni na to,že už několikrát nám odporoval?Kolikrát nám dokonce i vyhrožoval..Je nečistý..Jen jsem mu to všechno chtěl oplatit!"
Řekl rozzuřeně Antwane a kněz se zadíval do země,mezitím co Seth se vítězně usmíval.
,,Chystáte se mi uříznout hlavou pomocí větru?"
Zeptal se zhrozeně,ale já jsem se usmála a vzpoměla jsem si na to,jak hnusně se choval.
,,Ne...Na tohle mám své vlastní síly dost!"
Vydala jsem ze sebe,sundala jsem si bílou rukavičku,zaťala jsem pěsti a pořádně jsem mu vrazila.Seth mě hned potom chytnul za ruku a vrátili jsme se zpátky k altánu.Přesně v okamžik kdy jsem to nečekala se mi naklonil k uchu a úchylně se pousmál.
,,Doufám,že se těšíš na naší společnou svatební noc..." ,,Cože?!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama