D.N.A - 1.díl

24. července 2014 v 17:53
Konečně jsem tady...Povzdechla jsem si,když jsem vcházela do tanečního a zároveň hudebního studia,kde v podstatě tak trochu tajně pracuju a taky studuju.Nebo mám spíš raději říct tancuju a zpívám?Vždy jsem tanec a hudbu milovala,ale nikdo z mé rodiny to neschvaloval.Proto už od svých patnácti sem tajně chodím.Je to v podstatě takové moje tajemství, které nikdo z rodin nesmí vědět.Byl by z toho skandál a možná bych už nikdy nemohla vyjít ven z domu.I tak by mě zajímalo proč nemůžu dělat to,co mě doopravdy baví.
,,Elaine!"
Doběhli ke mě všichni hned jak mě uviděli.Začali mě objímat a já jsem nemohla být šťastnější.Od té doby,co mě dřívější učitelka požádala jestli bych ji nemohla na pár dní zastoupit..Jsem si tu práci oblíbila a zamilovala,v podstatě to ani není práce.Je to takové uvolnění od mého děsuplného života.
,,Jak jste se měli?"
Zeptala jsem se usměvavě a Charity se pousmála.
,,Dlouho jsi tady nebyla...A musela tě zastupovat slečna Cruel."
Dodal otráveně Scott a já jsem se pousmála.Když se tak zamyslím..Opravdu jsem tady dlouho nebyla a to všechno jenom kvůli povinnostem princezny a titulu moji rodiny..Znovu jsem si je prohlédla a hned jsem měla v očích slzy.Jsou tak malí a bezstarostní,dělají to co je baví a nemusí nikoho poslouchat..Závidím jim.
,,Ty brečíš?"
Podívala se na mě opatrně Aileen a já jsem rychle zavrtěla hlavou.Charity,Aileen,Chelsea,Scott,Christopher..Ti všichni jsou něco jako mí žáci,neustále se usmívají a dodávají mi tím sílu.A i když jim je teprve šest nanejvýš osm let,jsou neuvěřitelně talentovaní a já jim pomáhám rozvíjet se,protože já jsem to nikdy dělat nemohla.
,,Vidím,že jste převlečení..Tak co?Jste nachystaní na tvrdý trénink po dlouhé době?"
Mrkla jsem na ně a všichni se hned pousmáli.Začali se rozcvičovat a já jsem se opatrně přiblížila o knu.Musím si dávat pozor.Kdyby se to kdokoli nesprávný dozvěděl,byly by z toho problémy a všem tady by hrozilo velké nebezpečí.
,,Elaine...Jsme připravení!"
Zatahal mě Chris za ruku a já jsem se k nim rychle přemístnila.
,,I když jsem tady dlouho nebyla..Naplánovala jsem novou taneční sestavu,chcete se ji naučit?"
Jak jsem čekala..Jasně všichni souhlasili.Taky proč by ne?Tanec a hudba je baví.Tak proč jim v tom bránit?
,,Pořádně mě sledujte a snažte se to napodobit.Budeme to po sobě několikrát opakovat..Ano?"
Všichni přikývli a já jsem popoběhla k magneťáku a pustila jsem mírně rychlou skladbu,kterou jsem vybrala.
,,Dobře..Tak začneme.."
Začala jsem a stoupla jsem si před ně.Je dobře,že jsou tady nová zrcadla.
,,Začneme s přednožením paty.Dotkněte se patou podlahy a přidejte pohyb hlavy ze strany na stranu.."
Hned jak jsem to začala předvádět tak se připojili a dost dobře jim to na první pokus šlo.
,,Dalším krokem je poskok a koleno..." ,,Spomalíme a naučíme se něco s pažemy."
Mezi každým dalším krokem jsem to ještě projistotu čtyřikrát za sebou zopakovala.
,,Máte je nahoře nad hlavou..Teď předstírejte,že v rukou máte svítící tyčinky,jste v soutěži a máváte s němi kolem sebe.A znovu..Dovnitř,nad hlavu.Dva rychlé kmity,nahoru,z hora.Tak do toho!" ,,Zapřít paty,poskok a koleno..Svítící tyčinky,začneme dovnitř,nad hlavu.Opřete se do toho!Mávejte s něma a znovu!' ,,Zapřete paty,poskok a koleno.Pořádně poskočte,svítící tyčinky nad hlavu.Ještě jednou!"
Musela jsem trochu začít popadat dech,abych neskolabovala ale po chvilce jsem hned pokračovala dál.
,,Mávněte s nimi..Zpomalte,překřižte nohu a otočka do zadu.Podřepněte a teď sledujte."
Nadechla jsem se a předvedla jsem jim co mají dělat.
,,Musíte se zavlnit,zatnout pěsti,zavlnit.."
Najednou jsem si uvědomila,že to už děláme minimálně hodinu a tak jsem se zastavila a usměvavě jsem se k nim otočila.
,,To prozatím stačí..Převlečte se a za chvíli si vás vyzvednou vaši rodiče."
Řekla jsem a přitom jsem se nepřestávala usmívat.Byli dost spocení a unavení,ale úsměv na tváři a to jiskření..Na nich bylo vidět pořád.Kdyby byl každý den takový.Je úžasné tancovat..Chtěla jsem udělat rychlou otočku a v tom jsem do někoho vrazila zády.
,,Omlouvám se!"
Vydala jsem ze sebe zaskočeně a když jsem se otočila,tak jsem před sebou uviděla stát Kim s Erin..Za něma dokonce stáli i Jeffrey,Alan a Caren.Všichni si mě začali prohlížet.
,,Vítej zpět!Už jsme si mysleli,že se nám nevrátíš!"
Vrhla se mi okolo krku Kim a obě jsme spadly na zem.Já jsem se hned začala smát a měla jsem co dělat,abych v sobě udržela pláč štěstí.
,,Omlouvám se..Ale měla jsem nějakou práci s rodinou."
Kim se ode mě odtáhla a já jsem si všechny začala znovu prohlížet.Mí opravdoví přátelé,kteří se se mnou nebaví jen proto, protože jsem z královské rodiny.Oni jsou vlastně jediní,kteří to ví.
,,Zase ty tvé důležité královské povinnosti?"
Prohlédnul si mě pobaveně Jeffrey a já jsem se na něho naštvaně podívala.
,,Tiše!Ještě tě někdo uslyší!"
Řekla jsem a všichni se hned zasmáli.No jo..Je to taková veselá parta,ale neví o mě úplně všechno.Bojím se jim říct kým doopravdy jsem a co skrývám..Určitě by mě odmítli nebo by si ze mě utahovali.A nebo hůř..Kvůli tomu,že bych jim to řekla,mohli by přijít i o životy a to nedovolím.
,,Tak co?Venku je konečně tma a teď to tam všechno ožívá..Nezajdeme někam do klubu?"
Pousmál se na mě Jeffrey,ale já jsem hned zavrtěla hlavou.
,,Ne..To není dobrý nápad a navíc musím jít domů."
Vstala jsem a Alan si mě zvláštně prohlédnul.Je divné,že skoro nikdy nic neříká a je až neobvykle tichý..Ale co?Ne každý člověk je usměvavý polocvok.
,,Ale notak,Elaine...Aspoň dnes!"
Zatřepala se mnou Erin a Caren si dala ruce v bok a naštvaně si mě prohlédla.
,,Nemá to cenu...Ji stejně nepřemluvíme."
Řekla Caren po chvilce.Všichni vstali a dali se k východu.Alan se ale zastavil a podíval se směrem ke mě.Než jsem si to uvědomila tak byli všichni z party pryč.Teda kromě mě a Alana..Opatrně jsem k němu přišla a nechápavě jsem se na něho podívala.
,,Alane..Proč jsi ještě tady?Jeffrey a ostatní už odešli."
Vydala jsem ze sebe nejistě,ale on sebou ani nehnul.Trochu mě děsil,protože to jak je tichý a klidiný..Takového člověka jsem nikdy neviděla.
,,No dobře..."
Řekla jsem nakonec a pomalým krokem jsem vyšla na ulici s pouličním osvětlením.Po pár metrech jsem,ale znovu znejistěla,protože Alan šel s odstupem dva metry pořád za mnou.Po chvilce jsem se zastavila a z pusy jsem vydechla nadýchaný obláček,otočila jsem se k němu a on se pousmál.Zaraženě jsem si ho začala prohlížet,ale on stál nehybně jako socha.
,,Ehm..Alane...Proč jdeš za mnou?"
Hned jak jsem to dořekla mě začalo pálit v krku..To ne!Zrovna v tuhle chvíli to musí přijít?!Hned jsem se za něj chytla a zkrouceně jsem se zadívala někam jinam.
,,Elaine..Bolí tě v krku?"
Zvedla jsem hlavu a jen s těží jsem se mu podívala do očí.Ta bolest se začala čím dál víc stupňovat.To ne..Nechci mu ublížit.Najednou se dotknul mého čela a prohlédnul si mě.Přesně v ten okamžik kdy se,ale jeho ruka dotknula mého čela ta bolest zmizela.Zůstala jsem zaražená stát na místě,protože jsem to vůbec nechápala.
,,Nemáš horečku,ale jestli tě bolí v krku..Měla bys začít nosit šálu.Takhle odhalený krk,koleduješ si o nachlazení."
Z krku si sundal bílou šálu a ovinul mi ji okolo toho mého.
,,Teď by jsi měla být o něco víc v teple."
Pousmál se a skutečně mě něco zahřálo.Byl to zvláštní pocit a dost mě to flustrovalo..Jak dokázal jedním dotykem utišit mou touhu po krvi?Jak to,že na mě vůbec promluvil a je ke mě tak milý..?
,,No..Jo..Děkuju."
Vykoktala jsem ze sebe nakonec a on se znovu pousmál.Zapnul si kabát až ke krku,aby mu nebyla zima a já jsem si ho mezitím pořád prohlížela.Ještě nikdy jsem před nikým nebyla nervózní nebo nesvá..Zvlášť ne nikdy v přítomnosti člověka..Co to znamená?
,,Ach Elaine..Řekneš ty mi i něco jiného než děkuju?"
Pousmál se a prohrábl si vlasy.Já jsem jen zavrtěla hlavou a usmála jsem se,aby mu to nepřišlo divné.
,,Promiň..Jsem jen trochu vyvedená z míry z toho,že mluvíš a.."
Když jsem chtěla pokračovat dál tak jsem si všimla,že ho moje slova trochu znejistěla a nejspíš i urazila..Taky pravda, nemůžu být k němu hned taková..A navíc právě mi pomohl,i když si to neuvědomil.
,,Jsem ráda,že jsi konečně promluvil..Popravdě začínala jsem si myslet,že mě nemáš rád."
Usmála jsem se a on nasadil znovu vážný výraz.Trochu to se mnou škublo,protože jsem to nečekala.
,,Měla bys jít domů do tepla a nepřemáhej se.Zatím se měj Elaine."
Řekl a pomalým krokem se vydal opačnou cestou než jsem měla jít v pláně já.
,,Co?"
Zaraženě jsem se dotkla tváře,protože byla nezvyčejně teplá.A celá se ještě doteď chvěju.To byl zajímavý rozhovor.. Pomyslela jsem si,když jsem se vracela domů.Celou cestu domů jsem si na sobě nechala Alanovu šálu a měla jsem co dělat,abych si k ní jako blázen nepřivoněla.Zavřela jsem za sebou vchodové dveře a opřela jsem se o ně.Sundala jsem si šálu a pousmála jsem se.V podstatě ani nevím proč,ale nakonec jsem si k ní přivoněla..Ta ostrá,ale za to jemná vůně mě hned doslova praštila do nosu.Vanielková..Tak omamující,ale neuvěřitelně příjemná.Takovou vůni jsem u žádného člověka nikdy předtím necítila.Co to znamená?
,,Ale,ale...Kde ses courala?"
Skočila přede mě Rori s Bree (Rori,Bree= přezdívky pro Auroru a Bridgit) a Rori mi hned z rukou vytrhnula Alanovu šálu.
,,Co to je?"
Pousmála se škodolibě a já jsem se na ni podrážděně podívala.
,,Rori..Vrať mi tu šálu,nepatří ti."
Hned jak jsem to dořekla tak se na mě Bree z vysoka podívala.
,,Ale tobě taky ne..Tak komu?"
Usmála se s vyceněnými tesáky a já jsem se jen snažila zachovat si čistou hlavu a nenechat se vyprovokovat.
,,Prosím vraťte mi ji..."
Natáhla jsem se po ní,ale Bree rychle ucukla a zazubyla se.
,,Proč?Vždyť je to přece jen kus látky..." ,,Hmm..Čí vůbec je?"
Dodala Rori a já jsem na tváři znovu pocítila to zvláštní teplo.Bree s Rori okamžitě zpozornily.
,,Ty se...Červenáš?" ,,Že by sis konečně našla nějakého slušného upíra?"
Znechuceně jsem se obě podívala a když to nečekaly,tak jsem jim tu šálu vytrhla z rukou.
,,Kdyby mě někdo hledal..Jsem ve svém pokoji!"
Řekla jsem a rychlým krokem jsem zdolala schody a oddechla jsem si až,když jsem zabouchla dveře od mého pokoje.
,,To bylo o chlup."
Pomyslela si a s úlevou jsem si sundala kabát a sedla si na postel.V ruce jsem pořád dvírala šálu a ani nevím z jakého důvodu přesně..Nikdo se o něm a ani o ostatních nesmí dozvědět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama