Červen 2014

(Ne)chtěné přání...? - 8.kapitola

29. června 2014 v 22:05
,,Nora."
Hned jak jsem uslyšela své jméno tak jsem zvedla hlavu a nechápavě jsem se začala ohlížet.
,,Noro..Slyšela jsi?"
Pousmál se Spencer a já jen zavrtěla hlavou.Poslední,co bych potřebovala je,aby mě začal podezírat..Od té doby,co se Naomi toulá někde po městě a snaží se nám pomoct vyřešit různé záhady..Jsem mimo..Je dobře,že nám může pomoct aspoň něčím,ale bez ní..Se cítím,jakobych něco ztratila a jsem ještě větší nešika než předtím.
,,Jsem utahaná..."
Praštila jsem hlavou do stolu a klidně jsem ji tak nechala.
,,Takže by jsi dnes s náma asi nechtěla jít na taneční představení nejlepších tanečníků tohoto roku,že?"
Zeptala se smutně Sofie a já zvedla hlavu..Podívala jsem se na Willa a ten se jen usmál..
,,Když půjdeš...Tak ti je dám všechny."
Přisedla si vedle mě Rose a ukázala mi fotky v mobilu.Všude byly úžasné obrázky Willa..Na všech byl neuvěřitelně krásný a já na tváři pocítila teplo..Rychle jsem zavrtěla hlavou a odsunula jsem Rose od sebe.
,,Nenechám se uplatit.."
Řekla jsem odhodlaně,i když mě ty obrázky Willa docela lákali..Trošičku se mi líbí a taky..Komu by se nelíbil?Vždyť je to idol této školy!
,,Ale notak..Noro...Nechtěla jsem to vytahovat,ale mám i lepší.."
Ukázala je a já pocítila vlnu tepla..Will tam byl jen v džínách,bez trika..Najednou jsem se zarazila a něco mě napadlo..
,,Kde je bereš?"
Prohlédla jsem si ji váhavě,protože vidět Willa bez trička..Určitě ho musela sledovat i několik hodin..
,,Mám svoje zdroje."
Odpověděla mi a já se jen pousmála..Sofie si stoupla vedle mě a zdlouhavě se na mě podívala.
,,Prosím Noro...Budeme tam všichni a má to být úžasné představení."
Řekla smutně a já se zamyslela.
,,Musela bych se,ale zeptat rodičů.." ,,Shodou okolností mám taky lístek..."
Ozval se za mnou povědomý hlas a když jsem se otočila,tak jsem málem překvapením odpadla..Stál tam Spencer..
,,Tví rodiče určitě budou klidnější,když jim řekneš,že tam budu s váma."
Otočila jsem se k němu zády a všechny jsem si prohlédla..Vypadali být stejně vystrašení a zaskočení jako já..
,,Jak dlouho už tady jste?"
Zeptal se opatrně Nick a Spencer se jen pousmál.
,,Už od začátku..Určitě si to spolu užijeme a říkejte mi prosím mím křestním jménem..Jsem Spencer."
Usmál se a mnou projela husí kůže..Jak to tak vypadalo,tak to samé se stalo i Sofii..Jít na taneční vystoupení s učitelem,kterého podezírame,že pracuje pro našeho nepřítele a špehuje nás?-Tak trochu to zní jako vtip...Když jsem došla domů,tak tam na mě čekala Naomi a já jsem byla ráda,že ji vidím v pořádku..
,,Co si na sebe dám?"
Zamyslela jsem se a Naomi seděla na posteli a začala si mě prohlížet.
,,Jsi si jistá,že je dobrý nápad tam jít?Zvlášť,když tam jde pan Spencer?"
Otočila jsem se k ní a přikývla jsem.
,,Hlavně,že tam jde Spencer..Nemohla bych je tam nechat jít samotné,i když jsem je na to upozornila..Neodpustila bych si kdyby se Willovi nebo komukoli z nich něco stalo a já veděla,že jsem tomu mohla zabránit."
Vysvětlila jsem odhodlaně a Naomi se jen pousmála.
,,Co se tak tlemíš?"
Zeptala jsem se opatrně a ona se jen zasmála.
,,Vypadá to,že už nejsi tak odtažitá a nedůvěřivá jako dřív.."
Usmála se dojatě Naomi a já jen protočila očima a otevřela jsem skříň..Vytáhla jsem černé džíny s červeno černým opaskem a začala jsem si vybírat vršek..Nakonec jsem zvolila volné,černé tričko a samozřejmě náramky,bez kterých nechodím vůbec nikam.Vlasy jsem si nechala rozpuštěné a mašly,kterou jsem obvykle nosila v ohonu,jsem použila jako čelenku..
,,Páni..Sluší ti to Noro!"
Řekla Naomi ohromeně a začala si mě prohlížet a pak se zamyslela.
,,Ještě tomu něco chybí..."
Vstala z postele a z nočního stolku vzala klíč na řetízku a připevnila mi ho okolo krku.
,,Teď vypadáš dokonale!"
Protočila jsem očima a pak jsem si ji prohlédla.
,,Možná bych ti taky mohla něco najít.."
Řekla jsem a Naomi se na mě podívala s rozjasněnýma očima..Začala jsem hledat věci,které jsem nosila,když jsem byla menší a našla jsem jich plnou krabici.
,,Jaká je tvá oblíbená barva Naomi?"
Zeptala jsem se a začala jsem se prohrabovat starými věcmi..Přinášelo to hodně vzpomínek a Naomi se nepřestávala usmívat.
,,Rudá nebo lehce bronzová..Jako tvoje vlasy."
Řekla po chvilce a já jsem se pousmála.Vytáhla jsem jednoduché červenovínové šaty na ramínka a černý pásek o kolo pasu..Podala jsem to Naomi a když jsem ji v tom uviděla oblečenou,tak ji to neuvěřitelně slušelo..Do vlasů jsem ji přidala dvě černé pinetky,aby ji ta nepoddajná ofina nezakrývala už tak roztomilý obličej..Poslední na řadě byly černé balerínky,které ji perfektně padli.
,,Sluší ti to Naomi..Kdybych tě neznala a někde tě náhodou potkala,tak bych si myslela,že se dívám do zrcadla..Teda až na rozdíl ve věku."
Naomi se najednou do očí nahrnuly slzy a padnula mi okolo krku..
,,Děkuju Noro..."
Řekla a já jsem ji od sebe opatrně odstrčila,abych se nerozbrečela taky..Pomalým krokem jsme vyrazili do centra města a zamířily jsme před velkou halu,kde už jsem viděla vyhlížet Sofie s Nickem a Willem s Rose.Došla jsem k nim a Sofie se hned rozjasnily oči.
,,Moc vám to oběma sluší!"
Vydala ze sebe nadšeně a já jen protočila očima.
,,Děkuju,že jste na mě počkali!"
Přiřítil se k nám najednou Spencer a já se na něho zaskočeně podívala..Zase ta vesta do véčka...Pomyslela jsem si a Naomi se zasmála.
,,Můžeme vyrazit-"
V tom mu najednou začal vyzvánět mobil a on ho zvednul a podíval se na nás.
,,Musím to vyřídit,jděte napřed..."
Řekl a někam začal odcházet.Všichni se dali do pohybu,ale já s Naomi pořád stála na místě a dívaly jsme se směrem kama Spencer šel..Will se otočil a podíval se mím směrem.
,,Já..Běžte napřed....Doženu vás."
Řekla jsem a rychle jsem začala běžet ke konci uličky v hale a snažila jsem se najít Spencera.
,,Nezdá se mi to Noro..." ,,Víš kama mohl běžet?"
Zeptala jsem se hned Naomi a ona jen zavřela oči..Ukázala na chodbu,která vedla do leva.Přikývla jsem a rychle jsem začala běžet tím směrem.Doběhla jsem do nějakého skladiště a když jsem někde před sebou spatřila pohyb,tak jsem se rychle přitiskla ke stloupu,který byl poblíž..Tiše jsem popadla dech a snažila jsem se odposlouchávat..
,,Jsem si jistá,že jsem tam viděla Setha..."
Zašeptala jsem a Naomi se zamyslela.
,,Jak pokračuje hledání Lapidem vota?"
Zeptal se muž středně starým hlasem.."Lapidem vota?"-To už jsem někde slyšela..Už vím!Drahokam přání!
,,Jsem si jistý,že se objeví někde blízko Nory..Myslím si,že dokud o mě nebudou vědět a budu pořád tím hodným učitelem..Nebudou mít podezření a budu je moct sledovat..Slibuju,že ten kámen dostanu jako první."
Ten hlas..Zarazila jsem se,ale ne tolik..Okamžitě jsem poznala,že to byl hlas Spencera,jen zněl o něco chladněji než obvykle..
,,Copak lišáku?Nemáš k tomu co dodat?"
Ozval se starší (pro mě neznámý) hlas a uslyšela jsem nějaké zavrčení.
,,Co bych k tomu měl dodat..Mám s váma smlouvu,kterou nemůžu odvolat..Nic víc.."
Řekl Seth a já se nechápavě podívala na Naomi,ta jen pokrčila rameny.
,,Kde ses tady vzala?Nemáš tady,co dělat..."
Řekl muž v modré uniformě s uklízecím vozíkem a já se na něho vyrušeně podívala..
,,Omlouvám se..."
Řekla jsem skoro šeptem a rychle jsem začala utíkat pryč ze skladu..
,,Noro..Co to znamená?"
Zeptala se mě Naomi a já zabočila do obřího sálu.
,,Právě se nám potvrdilo,že Spencer je proti nám..."
Nechtěla jsem se zaobírat Sethem..Ne v tuto chvíli a tak jsem už raději mlčela..Sedla jsem si vedle Rose a zadívala jsem se na pódium..Bylo mi jasné,že jim to musím říct,ale teď si chci užít aspoň to vystoupení..Naomi přikývla a mé oči už jen sledovaly pódium..Zarazila jsem se,protože tam tančila ta dívka,kterou jsem viděla se Sethem..
,,Kdo to je?"
Zeptala jsem se Rose a ona se jen pousmála.
,,Angelika Lorienová..Skvělá tanečnice a taky zpěvačka..."
Angelika Lorienová..Mohla by být přítelkyní Setha?-Teda..Co je důležitější...Je taky našim nepřítelem?Ptala jsem se sama sebe a když vzala mikrofon,tak jsem si všimla křídel,které se najednou zjevily na jejich zádech..Zpívala úžasně,ale něco... Mi na tom nesedělo..
,,Noro...Vidíš taky ta křídla?"
Zeptala se po chvilce Naomi a já jsem přikývla..Ohromeně jsem žasla,protože nejen,že nádherně vypadal a tančila,ale ještě k tomu všemu i neuvěřitelně překrásně zpívala..Najednou jsem uviděla stíny stojící za ní a skočili přímo do hlediště.
,,To ne!"
Dřív než jsem si to uvědomila..Propukla panika,protože se u jeviště něco zhroutilo a málem to někoho zasáhlo..Začal mě unášet dav lidí,kteří se snažili vyjít,co nejdřív ven..
,,Noro!"
Slyšela jsem z různých stran křičet někoho mé jméno..Když jsem otevřela oči,stála jsem pár metrů před halou a vedle mě byla i Naomi.
,,Co to?Jak jsme se tak rychle dostaly ven?" ,,Kde jsou ostatní?"
Zeptala jsem se hned a začala jsem se ohlížet.Uviděla jsem běžet mím směrem dva stíny.Hned jsem spozornila a strhla jsem klíč z hrudi a jedním mrknutím oka z něho byla katana..Naštěstí v parku nikoho nebylo,takže jsem začala utíkat tím směrem,abych je nalákala pryč od lidí.
,,Budeš si s něma muset poradit..."
Řekla Naomi a já jen přikývla..Po jednom se na mě vrhli..Začala jsem s úhyby a snažila jsem se je katanou zasáhnout..U prvního se mi to po chvilce podařilo,ale druhý mě překvapil z vrchu.Odhodil mě a já odletěla na zem.Katana mi vypadla z ruky a když už jsem chtěla stát,tak se nebezpečně rychle blížil ke mě.Bylo mi jasné,že katanu neztihnu vzít do ruky včas. Vstala jsem a v levé ruce jsem luskla prsty.Objevil si mi v dlani poletující velký plamen ohně a přesně ve chvíli,kdy byl stín na dosah jsem po něm oheň hodila.Stín to zasáhlo a hned zmizel..
,,Noro!Jsi v pořádku?"
Doběhnul ke me Will s ostatníma a já jen zadýchaně přikývla.
,,Se Spencerem jsme měli pravdu...Sleduje nás,aby se dostal k drahokamu přání..."

(Ne)chtěné přání...? - 7.kapitola

28. června 2014 v 17:28
V posledních dnech se v okolí školy vyskytlo hodně stínů,které jsme museli zneškodnit..Je to docela zvláštní,protože..Kde se tady všechny ty stíny tak najednou berou?Nevěřím,aby je všechny používal a vytvářel Seth..To by neudělal...Když nad tím tak přemýšlím,tak se mnou ,,mluvil" naposledy,když mě zachraňoval před pádem ze střechy.Najednou se mi v hlavě vybavila vzpomínka...Pravda..Viděla jsem ho ve městě objímat se s nádhernou dívkou v jeho věku.Když jsem na ni,ale pak narazila samotnou...Dívala se na mě jako na vetřelce.Zajímalo by mě kvůli čemu..?
,,Slyšelas to o tom únosci snů?"
Zeptala se Naomi tiše a já se na ni nechápavě podívala.Proč mluví tiše,když ji stejně nikdo z přítomných neslyší a ani nevidí?
,,Únosce snů?To je nějaká filmová postava?"
Zeptala jsem se po chvilce zamyšlení,ale Naomi zavrtěla hlavou.
,,Víš...Už tomu nejspíš budou dva měsíce,co sem nastoupil pan Michaelson..A popravdě mě se už od začátku moc nezdá.."
Řekla a já jsem se na ní nechápavě podívala.
,,Kam tím míříš Naomi?"
Zeptala jsem se po chvilce a ona si jen povzdechla.
,,Myslím si,že za to může on..Příjde mi falešný a neříkej mi,že tobě se nezdál už od první chívle divný.."
Zamyšleně jsem přikývla a nakonec jsem dala Naomi za pravdu..Ve vyučování jsem se vůbec nedokázala soustředit a ani nvím čím to přeně bylo..Možná tím,že skoro na každou hodinu nás měl Spencer Michaelson..Ach jo..Naomi mi nasadila nesnestielného brouka do hlavy.
,,Noro!"
Doběhl ke mě Nick zadýchaně a já jsem si ho začala nechápavě prohlížet.
,,Děje se něco?"
Ztihla se zeptat Naomi dřív než já a Nick se narovnal.
,,No..Nechtěla by ses jít dnes podívat na náš fotbalový zápas?"
Překvapeně jsem si ho začala prohlížet a něco se mi nějak nezdálo.
,,Proč mě tam zveš?Jaký je háček?"
Zeptala jsem se hned nedůvěřivě a Nick se na mě uraženě podíval.
,,Musí v tom být nějaký háček?To tě nemůžu pozvat jen tak z čistého kamarádství?"
Dala jsem si ruce v bok a začala jsem si ho prohlížet.To samé udělala i Naomi.
,,Nezlob se na mě Nicku..Ale i mě příjde divné,že se k Noře chováš tak mile."
Řekla Naomi opatrně a Nick si jen povzdechnul..Opět nasadil ten svůj cílevědomí výraz a podíval se mi do očí.
,,Dobře..Prokoukla jsi mě...Víš zvu tě tam,protože tam jde Will,Rose dokonce i Sofie..A požádali mě jestli bych tě tam nepozval taky."
Naštvaně jsem se na něho podívala a snažila jsem se nevybuchnout.
,,Jestli mě tam nechceš..Tak tam nepůjdu.."
Řekla jsem rozhodnutě a on si mě začal překvapeně prohlížet..
,,Bože..Ty jsi fakt beznadějná..."
Projel si vlasy a pousmál se..Naklonil se ke mě blíž a já okamžitě spozornila..Kleknul si přede mě a podíval se mi do očí..Poníženě jsem se na něho podívala,ale on vypadal být naprosto vážně.
,,Hele...Co to děláš?"
Vydala jsem ze sebe zaskočeně a on nasadil smutný výraz,který jsem u něho ještě nikdy neviděla.
,,Noro...Šla by jsi prosím na můj fotbalový zápas?Moc by to pro mě znamenalo.."
Naomi se začala chechtat,ale mě to vtipné nepřišlo..Protočila jsem očima a podívala jsem se mu přímo do očí..
,,Říkáš to s ironií..Ale i tak nemám,co dělat..Takže čekej,že tam budu."
Zamumlala jsem a snažila jsem se přitom na něho nedívat..Vstal a zazubyl se.
,,Co je?!"
Zeptala jsem se hned nechápavě a on se jen zasmál a zavrtěl hlavou.
,,Jsi velice složitá a zajímavá osobnost..."
Zasmál se a když už chtěl odběhnout,tak se zastavil a pootočil se ke mě.
,,Zápas začíná za chvíli..Měla by sis pospíšit."
Řekl a rychle otekl.Já jsem pořád stála na místě a zaraženě jsem se dívala před sebe.
,,Noro?Jsi v pořádku?"
Vydala ze sebe Naomi skoro smíchem a já se na ni podívala přesně ve chvíli kdy chtěla říct nějakou tu svou úžasnou poznámku.
,,Nic neříkej..."
Řekla jsem skrz proceděné zuby a ona se jen zašklebyla..
,,Měla by ses vrátit do třídy pro tašku..."
Děkovně jsem se na Naomi podívala a rychle jsem doběhla do třídy.Byla už prázdná,takže jsem ji jen popadla a vyběhla ze třídy.Když jsem,ale proběhla kolem náštěnek tak jsem se vrátila a zastavila jsem se tam..Byla tam fotka mě a Nickem jak klečí přede mnou..
,,Co to má znamenat?!"
Zeptala jsem se naježeně a Naomi se zasmála.Najednou jsem si uvědomila,že za mnou stojí většina mích spolužaček a dívají se přesně na tu fotku,na kterou jsem se před chvilkou dívala já.
,,Noro?" ,,Ty chodíš s Nickem?" ,,Určitě ji pozval na rande.." ,,Je to mezi váma vážné?"
Začaly se vyptávat jedna přes druhou,takže jsem v podstatě ani nestíhala odpovídat na otázky..Jakobych na ně vůbec plánovala odpovídat..Pomyslela jsem si a Naomi málem záchvatem smíchu odpadla.
,,Měla bys vidět svůj obličej...Ale aspoň víme jak znikají drby ve škole..."
Tohle je přesně ta chvíle,kdy vám pomůže ignorace..Je to v poddstatě jediný způsob jak zůstat v klidu a nikoho přitom nezmlátit..Pomalým krokem jsem vyšla ze školy a zamířila jsem na školní hřiště,kde se měl odehrávat Nickův fotbalový zápas..Will s Rose a Sofie seděli na trávě a napjatě hru sledovali.Když jsem byla nedaleko od nich,tak mě Sofie spozorovala a začala na mě mávat.Došla jsem k nim a lehla jsem si mlčky na trávu.
,,Noro...Děje se něco?"
Zeptala se Rose nechápavě,ale já neměla chuť a ani sílu ji odpovědět.
,,No.."
Začala Naomi a když jim všechno vysvětlila,tak Sofie dostala záchvat smíchu stejně jako poprvé Naomi..
,,Z toho si nic nedělej..A Nick ten tě chtěl jen zapojit do něčeho,co mu jde."
Řekl Will a já se dala do polosedu a Rose se Sofie si mě začaly prohlížet..Až nebezpečně důkladně..
,,Chcete se na něco zeptat?"
Vydala jsem ze sebe hned otráveně,protože jsem to už chtěla mít za sebou..Ať se to týká čehokoli.
,,Víš..Will nám říkal,co se stalo v akváriu.."
Řekla Sofie a najednou se začala červenat.Rose si mě jen prohlédla a já se zamyslela.
,,Zamilovala si se do Setha?"
Vypustila najednou prudce Sofie a já se na ni rozpačitě podívala..Rychle jsem začala kroutit hlavou a když jsem si uvědomila,že se nejspíš červenám,bylo pozdě..Rose se Sofie se na mě usmívaly,jako na jehně před pořážkou.
,,Nebuďte naivní...Jemu je přece devatenáct a mě jen patnáct..A navíc komu by se líbil někdo jako Seth?!"
Řekla jsem hned a na okamžik mi přišlo,že se Will zamračil..
,,Na věku nezáleží,když je láska opětovaná."
Usmála se Rose zamyšleně a já si ji zaraženě podívala.
,,Možná je to tvoje pravá láska!"
Vykřikla Sofie a já se praštila do čela..Bylo to pro mě zneklidňující,protože srdce mi bilo jako o závod a celá jsem se červenala..
,,Noro..."
Prohlédla si mě Naomi vysmátě a něco na jejím výrazu mě děsilo.
,,Neměli bychom se soustředit na hru?"
Zeptala se po chvilce Rose a Will jen přikývnul..Začali jsme povzbuzovat a já jsem si na konci zápasu všimla opírat se o strom Spencera..Vypadalo to jakoby nás už nějakou dobu pozoroval a mnou projela husí kůže..
,,Neměly bychom je na něho upozornit?"
Zadívala se na mě Naomi a Will s Rose okamžitě spozornili.
,,Víte..Možná to bude znít divně,ale od té doby co sem nastoupil Spencer Michaelson..Se tady objevilo hned několik stínů.."
Vysvětlila jsem hned a Will zamyšleně přikývl.
,,Je to možné...A navíc by to vysvětlovalo proč nás už od začátku,co Nora došla,pozoruje."
Sofie se zamyslela a to samé udělala i Rose.
,,Je možnost,že je to jenom pěšák,který pro někoho pracuje?"
Zeptala se najednou Rose a já jsem se zarazila.
,,Pěšák?"
Podívala se nechápavě Naomi na Willa a ten přikývnul.
,,Podstatná,i když dost snadno nahraditelná figurka..Jestli tomu tak,ale doopravdy je..Musíme zjistit pro koho pracuje."

(Ne)chtěné přání...? - 6.kapitola

26. června 2014 v 21:26
Uběhl týden a já jsem se naučila spoustu nových věcí..Will s ostatníma mě naučili sebeobranně a až neuvěřitelně jsme se sblížili...Jediné co mi,ale vrtalo hlavou bylo to,jak jsem po Sethovi vyjela..To,že jsem se nechala vyprovokovat ode mě bylo dětinské a neohleduplné..
,,Zase nad ním přemýšlíš?"
Zeptala se Naomi a všichni hned spozorovali.Naštvaně jsem se na Naomi podívala a hned jsem zavrtěla hlavou.
,,Děje se něco Noro?"
Podívala se na mě opatrně Rose a já znovu zavrtěla hlavou.
,,Ne..Co by se mělo dít?Wille neříkal jsi před chvílí něco o tom,že nám něco chceš říct..?"
Vydala jsem ze sebe rychle,abych zakryla svou nejistotu..Proč vlastně nejistotu?!
,,Jo..Dřív než na to zapomenu..Máte zítra všichni čas?"
Zeptal se hned a já jsem si povzdechla..
,,No..Nejspíš ano.."
Řekla Rose a Nick se Sofii taky přikývli.
,,Já mám taky volno..Proč?"
Zeptala jsem se vyzvídavě a Will se pousmál.Rukou zašmátral v kapse a vytáhl pět modře označených lístků.
,,Vlastně..Dostal jsem bezplatné lístky do akvária."
Řekl a Sofii se hned rozzářily oči.
,,To je to nové,co právě otevřeli!"
Vydala ze sebe a Rose taky usmála.
,,Plánovala jsem,že tam zajdu..."
Řekla já jsem se zamyslela.Akvárium..Mohla by to být zábava...
,,Takže dohodnuto..."
Řekl hned Nick a Will se ke mě otočil.
,,Noro můžeš taky přijít?"
Zeptal se a Naomi se začala usmívat,jak nějaký šílenec.
,,Samozřejmě!"
Stačila říct rychleji než já jsem ztihla otevřít pusu..Poníženě jsem se na ni podívala,ale nakonec jsem přikývla..


,,Jsme tady první?"
Zeptala se překvapeně Naomi a já jen pokrčila rameny.Po pár minutách na autobusové zastávce jsem se okolo sebe začala nedočkavě ohlížet.
,,Noro!"
Doběhnul ke mě Will zadýchaně a já se jen pousmála.
,,Promiň,že jsi musela čekat.." ,,To nevadí..Ostatní stejně ještě nepřišli.."
Odpověděla jsem hned zamyšleně a on se na mě trochu poníženě podíval..
,,No..Je mi to trochu trapné říkat,ale..Když jsem odcházel z domu,tak mi najednou všichni zavolali,že nemůžou přijít.. Nick musí cvičit na fotbalový zápas,Rose se musí učit a Sofie musí dohánět nějaké taneční kroky v baletu..Tak vidíš,nikdo jiný nepříjde."
Zklamaně jsem se na Willa podívala..
,,A to jsem se tak těšila...."
Řekla Naomi místo mě smutně a Will se pousmál.
,,Tak mě napadlo..Proč nejít spolu-"
Přijel autobus a Will mě hned popadl za ruku a dotáhnul mě dovnitř.Seděli jsme vzadu vedle sebe a já si až teď něco uvědomila..Jsem sama s Willem?!Okamžitě mi zrudly tváře a ani jsem nevěděla proč..Je možné,že to udělali naschvál..?Ptala jsem se sam sebe,když jsme vystoupili z autobusu a vstoupili do akvária..Will začala studovat nějaký plánek,ale já jsem se celá třepala..Doopravdy jsem s ním sama..Mohlo by to snad být...Rande?!Když nad tím tak přemýšlím,jeho vlasy jsou tak jemné a oči ještě víc nádherné..Když se na mě Naomi poníženě podívala,tak jsem si uvědomila,že ona je se mnou propojená a cítí to samé..Ne!Jsme jenom kamarádi!Rychle jsem zavrtěla hlavou a snažila jsem se uklidnit..
,,Noro?Můžeme jít?"
Pousmál se a já jsem přikývla.
,,To je ale úžasná atmosféra!"
Řekla Naomi a začali jsme se procházet..To akvárium je úžasné!Prošli jsme všechny začáteční stanoviště a já jsem viděla spoustu nových tvorů..Přišli jsme včas i na krmení tučňáků..A to jsme byli jen v půlce..Dokonce i na Naomi bylo viditelně znát,že se ji tady líbí..V tom jsem se zamyslela..Mohl by to Will brát jako rande?I když říkal,že se mu líbí nějaká jiná holka,ale i tak..Je to možné?Ale stejně nezáleží na tom,jak se na to dívám já...
,,Noro?Mohla by ses vrátit do tohoto světa?"
Zaraženě jsem se k němu otočila a on se překvapivě usmíval.
,,Promiň...Já jen..Je to jiné jak obyčejně.." ,,To jsem rád.."
Řekl hned usměvavě a já se na něho překvapeně podívala.
,,Vypadáš,že se docela dobře bavíš..A popravdě..Bál jsem se,protože tohle je poprvé co jsem sám s holkou..Nechtěl jsem ,aby jsi se nudila a myslela si,že to byla jen ztráta času.."
Mrkl na mě a já jsem se jen pousmála..
,,Noro!Noro!"
Vykřikla najednou nejistě Naomi a já se na ni nechápavě podívala.
,,Co se děje?Už začala delfíní šou?" ,,Ne!Podívej!"
Ukázala před sebe a tam stál stín,který se nenapojoval k žádnym lidem.Chtěla jsem se otočit k Willovi,ale ten se někam poděl.
,,Musím ho zneškodnit dřív než se něco stane,ale..."
Řekla jsem,ale když jsem si ten stín pořádně prohlédla,tak jsem si všimla,že v ruce svírá dost shodný klíč,který mám na krku..Čtyřlístkový tvar...Vypadal být stejný,jako ten můj..Ale ten klíč,co v ruce svíral stín měl černé rýhy,barva to,ale byla pořád stejná..Stříbrná..Chytla jsem klíč,co mi visel na krku a pořádně jsem si ho prohlédla..
,,Cože..?Jak to,že jsem si toho dřív nevšimla?"
Zeptala jsem se nechápavě a Naomi se na mě nechápavě podívala..Bylo mi jasné,že to nejspíš budu Naomi muset vysvětlit.
,,Podívej..Zadní strana je skoro plochá a ten klíč,co drží ten stín..By se shodoval s tím mím...Možná by šel spojit."
Vysvětila jsem a pak jsem se zamyslela..Naomi se mnou,ale zatřepala a já se rychla soustředila.
,,Dobře..Jdu na to!"
Přesně ve chvíli kdy jsem to řekla,se stín dal do pohybu a rovnou na útěk..
,,Musíme rychle za ním..Použij klíč k přeměně na katanu..."
Navrhla Naomi,ale já jen zavrtěla hlavou..
,,Je tady moc lidí.."
Řekla jsem,když jsem vyběhla z akvária a zamířila jsem směrem k jeho zadu..Najednou se mi ztratil z dosahu a já se zastavila,abych mohla popadnout dech.
,,Kde je?"
Zeptala jsem se udýchaně a začali jsme se s Naomi okolo sebe rozhlížet..
,,Pozor!"
Někdo na mě křikl a já už jen viděla jak se ke mě ze zadu rychle blíží ten stín.Zavřela jsem oči,a když jsem je otevřela tak jsem zjistila,že mě drží v náručí Seth..Položil mě na zem a já se na něho překvapeně podívala.
,,Sethe?" ,,Nějak zbytečně se nevzrušuj..Jdu si jen pro to,co mi bylo ukradeno..."
Řekl a já jsem se podívala na stín,který vypadal být v šoku,z toho co se stalo..Objevily se mu zvířecí uši i ocas a vrhnul se po stínu.
,,Noro..Můžeme pomoct!"
Řekla Naomi a já jsem přikývla..Seth se vzpřímil a vyskočil na střechu.Já ho následovala.
,,Noro?"
Podíval se na mě překvapeně a já se jen pousmála.
,,Přece se jen nebudu dívat..Chceš přece klíč dostat zpět,že?Pomůžu ti.."
Řekla jsem odhodlaně,ale on vypadal ještě víc zaraženěji než předtím.
,,Proč?Myslel jsem,že mě nenávidíš..."
Podotknul s úsměvem na tváři..A já se snažila rychle vzpamatovat a v tom mě napadlo,co bych mohla říct..
,,Zachránil si mě jako první..A...Já jen vracím laskavost..Není tady jinší důvod,abych ti pomáhala.Protože tě fakt nenávidím..."
Řekla jsem rychle a on se jen pousmál a vydal zvuk podobný : "Hmm...."
Já jsem poníženě protočila očima a on přivřel oči.
,,Každopádně jestli sis toho nevšimla..Snaží se utéct."
Řekl a já jsem se rychle otočila..Ten stín začal pobíhat po neobvykle velké střeše a já jsem ho začala honit..
,,Tentokrát tě nenechám utéct!"
Snažila jsem se mu vytrhnout klíč z rukou,ale nešlo to..Pokaždé uskočil do strany..Najednou těsně vedle mě proletěl plamen ohně a málem zasáhnul i ten stín.Otočila jsem se a uviděla jsem Setha s napřahnutýma rukama,které směřovali k stínu.
,,Seth se ho pokusí zabavit a ty pak využiješ šance!"
Řekla Naomi a já jsem přikývla..Seth použil svůj oheň ještě několikrát,a když stín nedával pzoro tak jsem se po něm vrhla já s katanou v ruce..Rozsekla jsem stín a ten se vzápětí hned vypařil.Když jsem,ale hledala klíč,tak jsem si uvědomila,že vypadl z ruky a pomalu někam padá.Bez rozmyšlení jsem se k němu rozběhla a když jsem ho konečně chytla,tak jsem si uvědomila,že stojím na kraji střechy..Najednou jsem ztratila tolik potřebnou rovnováhu a už jsem jen padala..Seth mě chytnul za ruku a přitáhl si mě k sobě..Pevně mě objal a když už jsem si myslela,že je po mě.Ucítila jsem lehké cuknutí a otevřela jsem oči.Zase mě držel v náručí a viditelně si povzdechnul.Rychle jsem si stoupnula na své vlastní nohy a rozpačitě jsem se zadívala bokem..
,,Dobrá práce..."
Řekl a já jsem zvedla hlavu a uviděla jsem jak v ruce držel klíč na řetízku.
,,Počkej!"
Vykřikla jsem a on se zastavil.
,,Je možné,že...Ten klíč co máš ty..Je druhá polovina toho klíče,co mám já?A proč máš klíč,který se dá spojit s tím mím?"
Zeptala jsem se nechápavě a on se jen pousmál.
,,Kdo ví?"
Odpověděl mi,ale já zavrtěla hlavou.
,,Proč mi to nechceš říct?Vždy se chováš takhle...!" ,,Tak či onak..Na tom stejně nezáleží.."
Řekl hned a když chtěl udělat krok do předu,tak jsem k němu rychle přispěchala.
,,Záleží!"
Řekla jsem a on mě chytl za zápěstí,zvednul ho a podíval se mi do očí.Nasadil svůj úsměv a já se ani nepohnula.
,,Skočil jsem dolů s úsmyslem zachránit tě..Nezasloužím si za to pochvalu?" ,,Kdo by..Chválil někoho jako jsi ty?"
Zeptala jsem se hned rozklepaně..
,,Pozemyský klíč.."
Řekl najednou a já se na něho nechápavě podívala.
,,Tento klíč tvoří pár s klíčem,který nosíš ty.." ,,Tvoří pár?"
Zeptala jsem se po chvilce.
,,Noro!"
Uslyšela jsem za sebou Willův hlas..Pootočila jsem se a Seth mě najednou pustil a uskočil do zadu.
,,Wille..."
Pousmála jsem se a on ke mě popoběhnul.
,,Jsi v pořádku?"
Zeptal se hned a stoupnul si přede mě,jako nějaký štít..Já jsem jen přikývla a napjatě jsem ho sledovala.
,,Sethe..."
Řekl skrz proceděné zuby Will a Seth se jen pousmál.
,,Zdá se,že se ti daří..."
Pousmál se klidně Seth a začal si ho prohlížet.
,,Zase jdeš po klíči?"
Nadhodil najednou Will a Seth se k němu otočil zády a pomalým krokem začal odcházet pryč.
,,Nenechám tě se ho ani dotknout!" ,,Budu ho chránit!"
Dodal odhodlaně Will a Seth se jen trochu pootočil,aby na něho viděl.
,,Jsi tak milý..." Řekl. ,,Buď zticha!"
Okřikl ho hned Will a Seth se znovu zasmál.
,,Ale víš..Ta druhá polovina klíče není můj jediný cíl..."
Řekl Seth a podíval se na mě..Já jsem,ale nadále nehybně stála na místě..Seth se najednou odrazil od země a skočil na střechu.
,,Ještě se uvidíme,Noro."

(Ne)chtěné přání...? - 5.kapitola

24. června 2014 v 20:07
,,Pátek..."
Zívla jsem si,když jsem zaklapla budík a vstala jsem z postele..Došla jsem do koupelny a začala jsem si čistit zuby.Naomi stála za mnou a poloospale mě pozorovala.
,,Noro...?"
Otevřeli se dveře od koupelny a v nich stála Amy..Vyplyvla jsem zbytek pasty do umyvadla a nechápavě jsem se na ni podívala.Oči ji zářily jako na Vánoce a zrakem se dívala někam za Naomi..To jsem si teda myslela,než..
,,Ty máš kamarádku?"
Ukázala prstem na Naomi a já se na ni překvapeně podívala.
,,Amy...Ty ji vidíš?"
Zeptala jsem se po chvilce a Amy se na mě usmála a docupitala k Naomi..Začala si ji prohlížet a na Naomi bylo znát,že je nervózní.
,,A-Ahoj..."
Vydala ze sebe a Amy ji hned skočila okolo krku a začala se smát.Já jsem ji jen zaraženě pozorovala a pak jsem si k ní klekla.
,,Amy...Musíš slíbit,že o Naomi neřekneš mámě ani tátovi,ano?"
Zeptala jsem se opatrně,abych ji něčím nerozhodila a ona si mě jen zvláštně prohlédla a pak přikývla hlavou.
,,Dobře!"
To bylo snadné..Pomyslela jsem si,když jsem scházela schody dolů.Došla jsem do kuchyně a popadla jsem svačinu s taškou.. Vyšla jsem ven a pomalým krokem jsem se vydala do školy.
,,Tvá sestra je docela milá..."
Nadhodila Naomi a já se v duchu pousmála..Najednou do mě někdo vrazil a já upadla na zem..
,,Noro?!Jsi v pořádku?"
Sehnula se ke mě Naomi a já naštvaně zvedla hlavu,abych zjistila kdo do mě vrazil..K mému překvapení byl na zemi nedaleko ode mě dospělý muž s rozházenýma knihama všude okolo..Chytl se za hlavu a když se na mě podíval,tak se pousmál..Měl rezavé vlasy se světle zelenýma očima a bradkou..Vypadal jako nějaký nováček,který právě dokončil vysokou školu..Přesně tak vypadalo i jeho oblečení..Manšestráky,bílá košile,kravata a vesta do véčka.
,,Moc se omlouvám..Pospíchal jsem na první hodinu sem na školu..."
Vydal ze sebe stydlivě a mě na něm přišlo něco..Nevím,něco mi na něm prostě nesedlo..Nejspíš to,ale bylo tím jak mladě vypadal a jak staré oblečení na sobě měl.
,,Moment..Vy jste nový učitel tady na škole?"
Zeptala jsem se překvapeně a zároveň jsem i vstala ze země.
,,Ano..Jak to víš?"
Podíval se na mě překvapeně a já se jen poníženě usmála.
,,Před chvílí jste mi to naznačil..."
Řekla jsem a vzala jsem knihu,kterou upustil a podala jsem mu ji.On si mě začal prohlížet a Naomi s prohlížením taky začala.
,,No..Není škaredý,ale to oblečení..."
Zachichotala se a já uvnitř sebe taky..
,,Vidím,že podle uniformy taky chodíš na tuhle školu...Ale už musím jít!"
Řekl a hned někam odběhl..Já si povzdechla a podívala jsem se na Naomi.
,,Divný chlapík..."
Naomi přikývla a pomalu jsme se vydaly zase vpřed..Došly jsme do třídy a všichni už seděli na svém místě..
,,Neobvyklé ticho...Co se děje?"
Zeptala jsem se spolužačky,která seděla v lavici přede mnou.
,,Všichni jsou napjatí kvůli novému učiteli..." ,,Novému učiteli?"
Spozornila Naomi a zamyslela se.
,,Mohl by to snad být-"
Přesně v ten okamžik,co to Naomi chtěla říct se objevil ve dveřích i s tou spoustou papírů a knížek v náručí..
,,To snad ne..."
Řekla jsem na hlas zaraženě,ale on se jen pousmál.
,,Všechny vá-ááááás..."
Podíval se na nás místo toho,aby se díval před sebe a zakopnul..Spadl na zem a všechno mu vypadlo..Celá třída se začala smát..Dokonce i on sám se k nim přidal a pak znovu vstal a tentokrát už opatrně došel k stolu a položil na něj všechno,co pozvedal ze země..
,,Jsem váš nový učitel..Jmenuju se Michaelson Spencer..Doufám,že spolu nebudeme mít žádné potíže..A pro začátek začneme se školní docházkou..." ,,Vypadá jako milý člověk,i když kapku nešikovný..."
Řekla Naomi usměvavě a já se zadívala z okna..Uviděla jsem tam stát Willa s Nickem a vypadalo to vážně..Bohužel jsem,ale neslyšela..
,,Noro!Čte tvé jméno..."
Zatřepala se mnou Naomi a já se rychle vzapamatovala.
,,Tady!"
Řekla jsem a učitel si mě usměvavě prohlédl..Pak se vrátil ke čtení dalších jmen..Po náročném dni se konečně ozval ten zvuk,na který jsem tak dlouho čekala..
,,Páteční zvonění.."
Řekla jsem usměvavě a nadechla jsem se..V pátek to bývá vždy nejdělší,ale co už..Hlavní je,že můžu jít konečně domů a do postele!

.........

,,Ztratily jsme se..."
Přiznala jsem poraženě a Naomi mě probodávala pohledem.
,,Říkala jsem ať nejdeš zkratkou...A co je horší,za pět minut máš být nejpozději doma a už je tma.."
Řekla káravě Naomi a já se na ni nenuceně podívala.
,,Nemusíš mi to připomínat..."
Začala jsem se okolo sebe zmateně rozhlížet a vydala jsem se směrem,kam jsem si myslela,že bych nejspíš měla jít.Došla jsem do parku,který byl zahalen do tmavé noci..Vypadalo to tady tak opuštěné.Podívala jsem se na Naomi a ta se celá třepala.
,,Měla jsem za to,že jsi duch..." ,,A já,že se nemůžeš ztratit v městě,kde jsi vyrůstala..."
Odvětila hned a já protočila očima..Podívala jsem se na noční oblohu a přesně v ten okamžik jsem uslyšela melodii houslí..Spozorněla jsem a hned jsem se i vzpřímila.
,,Naomi..Slyšíš to?" ,,Ano..Ale na tohle nemáme čas.Už jsi měla být dávno doma..."
Řekla,ale mě se ta melodiie strašně líbila.Zavřela jsem oči a zaposlouchala jsem se do ní..I když zněla docela depresivně a smutně,nějak mě..Chytila za srdce.
,,Musím zjistit z kama je!"
Řekla jsem a rychle jsem se rozběhla ku předu..
,,Ale musíš..Hhh!Noro!"
Rozběhla se za mnou Naomi a já jsem doběhla doprostřed parku,kde bylo několik samostatných muzikantů s kytarama a hodně lidí,kterých se zaposlouchalo do jejich hudby..
,,Páni..Vypadá to,že se každý dobře baví..."
Řekla Naomi ohromeně,ale já se začala okolo sebe rozhlížet.
,,Neslyším ji..Ta hudba byla jiná než tyhle všechny..."
Řekla jsem zaraženě a když jsem zavřela oči,tak jsem ji uslyšela..
,,Tudy!"
Řekla jsem a znovu jsem se dala do běhu..Naomi měla,co dělat,aby mě dohnala,ale já jsem chtěla přijít na to,kdo tu hudbu hraje.Doběhla jsem do části parku kde stál altán,obklopený stromy..V altánu stál..
,,Seth?"
Zeptala jsem se nechápavě a pomalu jsem přišla trochu blíž,abych tu melodii slyšela lépe..Doopravdy to byl on..Stál tam s houslema v rukou a se zavřenýma očima.Bylo to neuvěřitelně překrásné..Přišlo mi jakoby hrál melodii noci,tajemnou,ale přesto nádhernou..Najednou přestal a překvapeně se na mě podíval.
,,Ty mě sleduješ?"
Zeptal se podezíravě,ale já se na něho zamračila.
,,Nesleduju tě!Jen jsem zaslechla tvou hudbu a...Proč jsi přestal hrát?"
Zeptala jsem se opatrně a on začal schovávat housle do černého pouzdra..Všimla jsem si,že tentokrát už nemá zvířecí uši ani ocas...Vypadal zcela jako obyčejný devatenáctiletý kluk..
,,Už nechci..Proč jsi vůbec šla za tou melodií?"
Zeptal se chladně a já se na něho zadívala.Naomi byla tiše,což bylo neobvyklé,ale docela mi to pro tuto chvíli i vyhovovalo.
,,Ta melodie..I když byla trochu depresivní a smutná...Měla něco do sebe a já jsem měla zvláštní pocit.."
Zamlkla jsem se a on se na mě překvapeně podíval.Sešel z altánu a stoupnul si přede mě.
,,Byla to jiná melodie než kterou jsem doposud slyšela..."
Dodala jsem a on přivřel oči a vypadalo to,že ho moje odpověď docela překvapila..Otočil se ke mě zády a zastavil se.
,,Ocenil bych kdyby sis to nechala pro sebe..A měj na paměti,že jsme nepřátelé.."
Zarazila jsem se a když už chtěl odejít,tak jsem se na něho se slzama v očích podívala..To co řekl..Mě ranilo a ani přesně nevím proč.
,,Proč jsi takový?"
Zastavil se a koutkem oka se na mě podíval..
,,Klidně mě nenáviď,ale s tím,že stojíme proti sobě..Nic nenaděláš."
Řekl,ale já zavrtěla hlavou a něco mi říkalo,že se tak vždy nechoval.
,,Ten stín,co jsi porazila byl taky tak trochu i mojí zásluhou."
Zvedla jsem hlavu a nechápavě jsem se na něho podívala.
,,Proč mi to říkáš?Chceš,abych tě nanáviděla?!"
Zeptala jsem se naštvaně a on je pokrčil rameny a ani se mi neobtěžoval podívat do očí..To mě,ale naštvalo..Zvlášť při pomyšlení na to,že se něco mohlo stát Naomi,tomu klukovi..Nebo i někomu dalšímu..Bylo to od něho podlé a zvrácené.
,,Víš co se mohlo stát?!Nenávidím tě!"

(Ne)chtěné přání...? - 4.kapitola

21. června 2014 v 21:07
Sedla jsem si na zem do kruhu a čekala až mě někdo vybere do týmu..Tělocvik jsem nikdy neměla ráda a zvlášť,když se naše třída musela dělit o venkovní hřiště se čtvrťáky..Ale co nadělám?
,,To to vždy tolik tak trvá,když hrajete hru a máte se rozdělit do týmů?"
Zeptala se mě Naomi znuděně a já jsem nenápadně přikývla.Najednou jsem v hlavě uslyšela hlas malého kluka : ,,Nezvládnu to..Nechci dělat to,co oni.."
Podívala jsem se ke skupince čtvrťáků a uviděla jsem malého kluka,který vypadal být dost na dně a smutný.Za ním jsem uviděla něco jako stínovou postavu..První co mě napadlo bylo to,že je to jeho stín,ale něco mi na tom nesedělo..Ten stín byl o hodně vyšší a napřahoval k tomu klukovi ruku..Ucítila jsem bodnutí u srdce a hned jsem se podívala na Naomi.
,,Něco se s tím klukem děje.."
Vydala jsem ze sebe nechápavě a Naomi přikývla.Vypadala být vystrašená stejně jako já.Když už jsem chtěla zasáhnout,tak jsem si všimla,že ten kluk vstal a někam se vydal..Nevím jak ani proč,ale...Cítila jsem,že za ním musím jít..Vstala jsem a nenápadně jsem proklouzla kolem učitelky a rozběhla jsem se směrem,kde jsem toho kluka naposledy viděla..
,,Naomi..Taky jsi viděla ten stín?" ,,Ano..Vycházelo z něho,ale něco divného..."
Řekla a já jsem přikývla.Zastavila jsem se na rozcestí v parku a začala jsem se okolo sebe ohlížet.
,,Kde asi tak může být?"
Ptala jsem se nechápavě a pak jsem ho uviděla..Stál před altánem u lesa.Rychle jsem doběhla k němu,ale zastavila jsem se pár metrů před ním.
,,Jsi v pořádku?"
Zeptala jsem se opatrně toho kluka.On zvednul hlavu a podíval se mi do očí..Cukla jsem s sebou,protože ten stín se znovu objevil za ním.
,,Nelíbí se mi to Noro..."
Vydala ze sebe zaskočeně Naomi,ale já zavrtěla hlavou..Ten stín zvedl ruku a to samé udělal i ten kluk.
,,Naomi..Je možné,aby ho to ovládalo?!"
Zeptala jsem se nervózně a ona jen zaraženě zůstala stát a hledět na to před sebou.
,,Nenávidím tě!"
Křikl na mě ten kluk a já se na něho zaskočeně podívala.
,,Vždyť se ani neznáme..."
Řekla jsem a ten kluk najednou upadnul..Stín se zvýraznil a všude se najednou začaly ozývat hlasy.Nerozuměla jsem,co říkají,ale zněly dost zmateně,ukřivděně a naštvaně..Ten stín se rozběhl přímo mím směrem a já vykřikla.Stačila jsem uhnout a uvědomila jsem si,že pokud nezačnu něco dělat,tak mi to možná dokáže i ublížit..Klíč,který jsem měla připevněný na krku začal vydávat tlumené světlo,ale to nebyl hlavní problém.
,,Noro!Podívej!"
Naomi ukazovala na toho kluka..Svíjel se čím dál víc do klubíčka a vypadal,že trpí.
,,Fajn..Nevím,co jsi zač,ale tomu klukovi ubližovat nebudeš!"
Zavřela jsem oči a snažila jsem se soustředit..Natáhla jsem paže a v rukou se mi objevila stříbrná katana,jako z nějakého filmu..Držela jsem ji v ruce,ale nechápavě jsem na ni hleděla.
,,Naomi?Kde se to tady vzalo?Co s tím mám dělat?!"
Vykřikla jsem spanikařeně a Naomi si mě prohlédla..
,,To je ten klíč co upustil Seth...A teď se stal katanou.."
Řekla a já jsem se na ni naštvaně podívala..
,,To mi došlo!Kde jinde by se tady-" ,,Noro pozor!"
Vykřikla Naomi a já se rychle soustředila.Ten stín se znovu řítil přímo na mě..Všimla jsem si,že nejsem jediná,kdo má zbraň..Ten stín měl..
,,Drápy?To jako vážně?!"
Vykřikla jsem zděšeně,když jsem se tomu znovu vyhnula..Tentokrát,ale kdyby nebylo Naomi,tak nevím co by se mnou bylo..
,,Musíš s tím začít bojovat!"
Dík za radu...Pomyslela jsem si a snažila jsem se zůstat v pohybu,aby na mě nemohl tak snadno..Najednou jsem si vzpomněla na základní útoky ze šermířství..Byla jsem tam,ale jen párkrát,tak doufám,že se to aspoň trochu vyplatí.. Rozběhla jsem se k tomu a začala jsem s katanou máchat..Marně..To stvoření se vyhnulo a všimla jsem si,že má až nějak hodně nadlidských schopností..Přeskočilo mě to a ze zadu to do mě koplo..Odletěla jsem jako zhnilé ovoce a přistála jsem na zemi..
,,Noro!"
Uslyšela jsem děsuplný výkřik a věděla jsem,že to patří Naomi..Rychle jsem vstala celá pochroumaná a s křikem jsem se vrhla vpřed.
,,Nech ji na pokoji!"
Skočila jsem a jedním čistým pohybem jsem ten stín rozsekla..Když jsem dopadla na nohy,tak se to rozplynulo,jakoby to nikdy neexistovalo..
,,Jsi v pořádku?"
Zeptala jsem se Naomi nejistě a ona přikývla..Katana se najednou změnila v pouhý stříbrný klíč s černými rýhami.. Odhodila jsem ho a rychle jsem doběhla k tomu klukovi..Klekla jsem si k němu a když jsem mu chtěla položit ruku na čelo ,tak otevřel prudce oči a sednul si..Vypadal poněkud dezorientovaně..
,,Kde to jsem?"
Zeptal se nechápavě a já si ho začala zaraženě prohlížet..Nějak mi bylo jasné,že mu nemůžu říct o tom,že ho něco ,,posedlo" a pak to na mě útočilo..
,,No..Bylo ti špatně a já jsem se po tobě šla podívat a pak jsem tě tady našla..Asi jsi omdlel."
Řekla jsem přesvědčivě a ten kluk se na mě koutkem oka usmál.
,,Měl bych se vrátit nebo učitel bude mít strach!"
Řekl a rychle začal utíkat pryč..Já se zvedla a málem mnou seklo,když jsem těsně za sebou uviděla stát Willa,Nicka,Rose a Sofie..Usmívali se a já si je váhavě prohlédla.
,,Neříkejte mi,že jste to viděli..."
Vydala jsem ze sebe poníženě a oni se jen pousmáli..Já jsem,ale měla chuť je pořádně profackat..
,,A proč jste mi nepomohli?Myslela jsem si,že to bude můj konec..." ,,Tak se nezlob,ale testovali jsme jestli se ubráníš..A překvapivě ano.."
Řekl hned Nick a já se na něho podívala a uvnitř sebe jsem cítila,jakobych měla každou chvílí vybuchnout.
,,Co to vůbec bylo zač?"
Zeptala jsem se po chvilce nechápavě a oni se na sebe podívali,jakoby si nebyli jistí zda mi můřou věřit..
,,Víš..Stíny...Dalo by se říct,že je to umělý výtvor našich nepřátel.." ,,Umělý výtvor?"
Zeptala se Naomi Rose nechápavě dřív jak já.
,,Lidé,kteří prahnou po moci nebo bohatství...Tvoří díky své magii tyhle stvoření,které mají za úkol hledat případný drahokam přání,nebo hůř..Napadat bezmocné děti,ale klidně i dospělé a brát jim jejich schopností bez jejich povšimnutí."
Hned jak to Rose dořekla,tak jsem se zamyslela..Mohl by snad i Seth patřit mezi lidi,kteří prahnou pro drahokamu přání a proto je ke mě,dá-li se to tak říct..Milý..Je možné,aby to jen předstíral?Proč vůbec přemýšlím zrovna nad ním?!


(Ne)chtěné přání...? - 3.kapitola

19. června 2014 v 19:39
,,Kam všichni pospícháte?"
Zeptala jsem se nechápavě spolužaček a ony se na mě jen přátelsky usmály.
,,Na zasedání zástupců školy..Chtějí něco oznámit.."
Řekla a já se na okamžik zamyslela..
,,Neměly bychom jít taky Noro?"
Stoupnula si přede mě Naomi a já se zamyslela.
,,Myslím,že nemáme na výběr..."
Pousmála jsem se a pomalým krokem jsem se vydala k zasedacímu sálu kde už všichni seděli na předem připravených židlích..V poslední řadě,ale ještě bylo dost místa..Jakoby to místo čekalo přesně na mě..Pomyslela jsem si,když jsem si sedala ke kraji na židli..Na pódiu stáli všichni..Will,Nick,Rose a Sofie.Will popošel k mikrofonu a usmál se..Protočila jsem očima,protože uvnitř se mi trochu líbí,ale nemohla jsem to na sobě nechat znát jako ostatní holky...To bych asi nepřežila..
,,Doufám,že jsme tady všichni..Omlouváme se,že jsme vás tak najednou vytrhli z přestávky,ale chceme oznámit něco důlěžitého.."
Jsem zvědavá,co to zase bude...Pomyslela jsem si a Naomi se nepřestávala usmívat.Něco mi tak trochu říkalo jakoby věděla,co se chystá..
,,Přijmeme k nám nového člena.."
Hned jak to Will dořekl tak si všichni začali něco šeptat a nazvájem se na sebe otáčet.Zkrátka velký rozruch..
,,Zajímalo by mě kdo bude ten ubožák,který bude zvolen přede všemi..."
Zamumlala jsem si pro sebe zamyšleně a přesně v ten okamžik se na mě Will zadíval.Najednou jsem si vybavila o čem jsme nedávno mluvili..Ne..Prosím něříkej to...Začala jsem se modlit,ale marně.
,,Naší novou figurkou v šachovnici bude Nora Masonová.."
Poníženě jsem se na něho podívala a Naomi se usmívala jak praštěná.Pootočila jsem se k ní a podrážděně jsem se ji podívala do očí.
,,Tys to věděla?"
Zeptala jsem se skrz proceděné zuby a Naomi jen nevinně přikývla.Přišlo mi,že celý sál se dívá na mě a když jsem se stačila pořádně rozkoukat,tak jsem si uvědomila,že tomu tak doopravdy je..Vážně mě nazval "figurkou v šachovnici?" To,ale nebylo to hlavní čím jsem se momentálně zaobírala.Všichni,dokonce i učitelé měli hlavy otočené na mě..Takhle trapně jsem se snad ještě nikdy necítila..
,,Tohle bude vše...Děkuju za pozornost!"
Hned jak to řekl,tak se všichni začali rozcházet do tříd pro věci,ale já jsem se rozběhla k pódiu z kama scházel Will a jeho parta..
,,Noro?Co se chystáš udělat?"
Zeptala se mě vystrašeně Naomi,když jsem dobíhala k nim,ale já ji nic neodpověděla.Když mě spozorovali,tak jsem si všimla jejich úsměvů na tvářích a nechápavě jsem se zastavila.Dala jsem si ruce v bok a podrážděně jsem se na ně podívala.
,,Nepamatuju si,že bych se k vám někdy dobrovolně přidala..."
Vydala jsem ze sebe chladně,ale Nick ke mě přišel vzal mě pod krk a začal mi rozcuchávat vlasy.
,,Co to děláš?"
Zeptala jsem se zhrozeně a následně jsem se rychle osvobodila z jeho sevření.
,,Ale ty jsi jedna z nás Noro..."
Řekla Rose usměvavě a já si je váhavě prohlédla.
,,Mimochodem...Co ti vadí být jednou z nás?"
Zeptal se Nick nechápavě a já se podíval na Willa.
,,Nazvali jste mě novou figurkou v šachovnici..."
Vysvětlila jsem poníženě a všichni se tomu hned zasmáli.
,,To je nepodstatná věc...I když je to docela podobné jako u figurek v šachách..."
Řekla Rose a já se na ni nechápavě podívala..
,,Rose tím chce říct,že je pět hlavních figurek..Královna,král,věž,střelec a jezdec..Ty jsi královna,nejsilnější figurka..Will je král,bez něho nejde hru hrát,Rose je věž,druhá nejsilnější figurka,Nick je střelec jeho oddanost je velice důležitá..A nakonec jsem tady já,jezdec..Bývám dost oblíbená a patřím mezi ochránce královny."
Ohromeně jsem se na Sofii podívala..Kdo by taky řekl,že sedmačka bude tolik vědět o náročné hře,jako jsou šachy.
,,Proč zrovna šachy..?"
Vydala jsem ze sebe a Naomi se plácla do čela a poníženě se na mě podívala.
,,To je jediné,co tě na tom zaráží?"
Zeptala se mě a hned se znovu všichni začali smát a já se k nim přidala..Když jsem se dosmála,tak jsem si něco uvědomila.. Naomi zvedla hlavu a naštvaně se na mě podívala.
,,Děláš si srandu?Ty jsi zapomněla,že dnes máš narozeniny?!"
Naomi se na mě káravě podívala a nepřestávala se na mě dívat jako na zločince.
,,Narozeniny?"
Spozornil hned Will a Rose se Sofie se překvapeně usmály.
,,Kolik ti vůbec je?Třináct?"
Zeptal se škádlivě Nick a já se na něho podrážděně podívala.
,,Patnáct..."
Odvětila jsem chladně.Sofie ke mě došla a chytila mě za ramena.
,,Jak jsi mohla zapomenout na své vlastní narozeniny?"
Zeptala se nechápavě a já se hned zamyslela.Nějak mě to nepřekvapilo,když se mi odpověď hned vyjasnila..
,,No..Nevím jestli sis toho nevšimla,ale..Před nedávnem se mi v mé posteli zjevila cizí holka,pak mě Will zachránil před roplácnutím se...Seznámila jsem se s váma a dozvěděla jsem se všechny ty informace..A nakonec jste mě nazvali šachovou figurkou..."
Řekla jsem všechno najednou bez jediného mrknutí a nádechu..Jsem dobrá..
,,Páni..Když to shrneš takhle,tak to zní doopravdy šíleně.."
Řekl Nick pobaveně a já mu věnovala jen naštvaný pohled..
,,A co uspořádat oslavu?Jak na přijetí mezi nás,tak i zároveň tvé narozeniny!"
Vyhrkla ze sebe nadšeně Sofie a Will se na ni pousmál.
,,To není vůbec špatný nápad..Všechno ztihneme zařídit raz dva!"
Mrkl jedním okem a já si povzdechla..Když už jsem chtěla říct,že se toho nehodlám učastnit,tak se na mě Naomi podívala svýma roztomilýma očima a mě bylo jasné co to znamená.
,,Fajn...Zůčastníme se toho,když ti to udělá radost Naomi..."
Řekla jsem nenuceně a ona mi věnovala jen děkovný úsměv..Někde uvnitř sebe jsem byla ale nadšená tím,co Sofii napadlo.Jen jsem si to bála jako obvykle připustit..Rose mě popadla za jednu ruku a Sofie za tu druhou..
,,My zatím přichystáme výzdobu a vy sežeňte jídlo a pití.."
Řekla Rose a začaly mě obě táhnout za sebou."My?"-Vážně řekla my?Tak to určitě...Dotáhly mě až za školu a tam mě zavedly do místnosti kam můžou jen zástupci školy..Takže teď v podstatě i já..
,,Je to tady jiné než jsem si myslela..."
Řekla jsem překvapeně,když jsem vešla dovnitř..Vypadalo to tady jako v nějaké zahradě..Na konci byl stůl s pěti židlemi.
,,Máte to tady pěkné!"
Řekla Naomi usměvavě a holky se jen pousmály.Rose mi ukázala,abych si sedla za stůl a to jsem taky udělala..Rose najednou zavřela oči..Když jsem se chtěla zeptat,co to dělá tak jsem si všimla,že se okolo ní vznáší malé okvětní lístky květin a na jediný její povel rukou přistály na stole a udělala se z nich nádherná dekorace..Vypadalo to jako z nějakého časopisu,co se té dekorace týče..To co předvedla Rose vypadalo neskutečně...Otevřela oči a usmála se.
,,Páni..To vypadalo úžasně!"
Řekla ohromeně Naomi a já jen nenápadně přikývla.
,,Děkuju.."
Usmála se a došla k nedozrátým stromům.Když na kmen stromu položila svou ruku,tak okamžitě vykvetly květy.Vypadalo to jak z nějáké pohádky..Až tak neskutečně to vypadalo..Nádherně,ale neskutečně..
,,Jsme tady.."
Řekl usměvavě Will a Nick šel těsně za ním..Will nesl dort,který vypadal báječně a Nick různé pití..Všechno to položili na stůl přede mě a všichni někam odešli..Cítila jsem jak se mi lesknou oči..Naomi mi najednou položila ruku na rameno a pousmála se.
,,Je příjemné mít přátele,viď?"
Mrkla jedním okem a já si povzdechla.
,,Není to tak špatné..."
Řekla jsem,ale uvnitř sebe jsem byla nadšená z toho,co pro mě udělali..Vypadá to,že jsou doopravdy hodní a na nic si nehrají..Když se vrátili,tak se začalo jíst..Přišlo mi,jakobych je znala celý život..Když jsme dojedli dort,tak jsem se zamyslela a zadívala jsem se na dlaň..Will hned spozornil a to samé udělali i ostatní včetně Naomi.
,,Bude asi těžké se to všechno naučit používat,že?"
Zeptala jsem se a všichni se na mě překvapeně podívali.
,,Možná,ale zvládnem to..Od čeho jsou přátelé?"

(Ne)chtěné přání...? - 2.kapitola

17. června 2014 v 18:26
,,Opravdu se moc omlouvám..."
Snažila se Naomi pořád omlouvat,ale já na ni byla pořád naštvaná..To,co se nedávno stalo...Vždyť jsem se vznášela několik desítek metrů nad zemí.Bylo to nebezpečné a ještě k tomu všemu tam byl nějaký divný kluk se zvířecíma ušima a ocasem..A v podstatě kdyby nebylo jeho,tak by se nic tak závažné nestalo..Bůh ví,co si teď pomyslí William..?Tak pěkný kluk a já jsem to tak spackala..Když nad tím tak přemýšlím...Co se to sakra vůbec stalo?!
,,Noro?Začínám se o tebe bát...."
Řekla provinile Naomi a já se na ni otráveně podívala.
,,Jestli se ještě někdy něco takového stane,tak přísahám..Že tě zmenším a spláchnu do záchodu."
Řekla jsem podrážděně a ona se jen zaraženě pousmála..Začala jsem si prohlížet náramky,které jsem měla na ruce..Nevím proč,ale zadívala jsem se na učitelský stůl a ten najednou začala hořet..
,,Noro?Co to děláš?"
Zeptala se mě Naomi vyplašeně a já jsem se na ni vystrašeně podívala.
,,Já?"
Zeptala jsem se nechápavě a všichni najednou začali panikařit..Ten oheň jsem založila já?!Než jsem si to pořádně uvědomila, tak jsem si všimla,že všichni ze třídy jsou už pryč.
,,Noro..Musíš ten oheň zastavit!"
Křikla na mě Naomi a já se na ni nechápavě a tak trochu i podrážděně podívala.
,,A řekneš mi jak to mám asi tak podle tebe udělat?!"
Vydala jsem ze sebe a musela jsem si odkašlat,protože vzduch začínal být o hodně těžší a skoro celá učebna byla ponořena do kouře z ohně.
,,Noro..Musíš mi věřit...Pořádně se soustřeď.."
Hned jak to Naomi dořekla,tak jsem se zadívala na oheň rozprostírající se po celém učitelském stole..Natáhla jsem ruku a otočila jsem kohoutkem.Voda,která z něho začala vytékat se na můj povel hned vrhla na oheň..Snažila jsem se to udržet a když jsem to konečně uhasila tak jsem se přestala soustřeďovat a podívala jsem se na Naomi.
,,Nejdřív létání a teď tohle?"
Zeptala jsem se zaraženě a Naomi ke mě doběhla se slzama v očích.
,,Ty jsi to zvládla!Bez mé pomoci!"
Usmála se ohromeně a já se na ni pousmála,ale pak jsem hned nasadila svůj obvyklý výraz.
,,Když už něco způsobím,tak je ode mě samozřejmost,že to napravím.."
Ale popravdě..Oddechla jsem si,že jsem to zvládla..Ale i přes to,co se to vůbec stalo?Není přece možné,abych dokázala způsobit požár a pak ho zase uhasit..To je nemožné,i když potom co jsem zatím zažila..Mi příjde možná i existence jednorožců..Vyšla jsem ze třídy a uviděla jsem jít mím směrem Rosalie..Nádhernou deváťačku s dlouhými černými vlasy a bledě modrýma očima..Shodou okolností patří mezi zástupce,nebo-li ochránce naší školy..Když se zastavila přede mnou, tak si mě prohlédla a pak se usmála.Já na ni jen překvapeně hleděla.
,,Vypadá mile..."
Řekla zamyšleně Naomi a přišlo mi,že se Rosalie podívala přesně na ni.
,,To je od tebe pěkné Naomi..Moc si toho cením."
Hned jak to dořekla tak jsem se na ni zaraženě podívala.
,,Už jsi skončila s vyučováním Noro?" ,,No..."
Vybavila jsem si hořící třídu,ale pak jsem se rychle vzpamatovala a přikývla.
,,Tak pojď prosím se mnou...Ty a Naomi jste pozvané na shromáždění ochránců..."
Řekla usměvavě a já si ji nervózně začala prohlížet..
,,Ale..."
Začala jsem a v podstatě jsem ani nevěděla,co chci přesně říct..Podívala jsem se na Naomi a Rosalie se na mě usmála.
,,Možná se dozvíš to,co chceš vědět.."
Řekla a pomalu začala odcházet..Podívala jsem se na Naomi a ta jen přikývla.Rychle jsem Rosalie doběhla a pak už jsem šla jen za ní,jako nějaký ocásek.
,,Neříkala jsi,že tě nikdo nevidí?"
Zeptala jsem se tiše Naomi a ona jen pokrčila rameny.Rosalie mě dovedla do sálu kde jsem ještě nikdy nebyla a tam seděli u stolu William,Nick a Sofie..William,Nick a Rosalie ti všichni jsou dost populární deváťáci a Sofie je známa sedmačka..Dohromady tvoří zástupce,teda ochránce této školy a jak to tak vypadá jsou na to hrdí..Všimla jsem si,že každý z nich má na ruce jeden náramek,kterých mám já dohromady čtyři..Rosalie má zelený,Sofie červený,Nick modrý a William má bílý až průhledný..Ty znaky..Co to znamená?
,,Taky sis toho všimla?"
Špitla Naomi a já jen tiše přikývla.
,,Vítej prcku..."
Usmál se Nick a já se na něho uraženě podívala.
,,Nejsem prcek..Jsem jen u pár měsíců mladší od vás..."
Řekla jsem chladně a on se jen pousmál.
,,Dřív než budeš mít jakékoli otázky..Bychom se měli asi představit."
Pousmál se William a já na to nic neřekla.
,,Já jsem William,ale říkej mi Wille,vládnu vzduchu a mé jméno je Ken.." ,,Já jsem Rosalie a byla bych ráda kdyby jsi mi říkala Rose,vládnu zemi a mé jméno je Yuka.."
Řekla a já si je všechny zaraženě začala prohlížet.
,,Já jsem Nick,vládnu vodě a mé jméno je Flip." ,,A...Já jsem Sofie,vládnu ohni a mé jméno je Zara."
Všechny jsem si ještě jednou prohlédla,ale nevěděla jsem vůbec co mám říct..
,,Proč jste si mě pozvali?"
Zeptala jsem se hned,aby tady nenastalo trapné ticho..Will se pousmál a ukázal na můj hrudník,kde mi ležel klíč..
,,Víš...Nejspíš si zmatená a Naomi taky neví,jak by ti to vysvětlila-" ,,Pro začátek.."
Skočila jsem mu do věty.
,,Jak to,že vidíte Naomi?"
Rose si sedla za stůl vedle Nicka a hned si mě začala prohlížet.
,,Ty toho asi moc nevíš,že?" ,,No..Neptala bych se na to,kdybych něco věděla..."
Odpověděla jsem nabroušeně Rose a ona mi věnovala jen přátelský úsměv.
,,Neměli bychom to vůbec říkat..Takže to dost shrneme..Pořádně poslouchej ano?"
Usmál se Will a kývl na Nicka,aby začal.
,,Jo a ještě..Ocenil bych kdyby jsi mě nepřerušovala..."
Řekl a já jsem jen protočila očima..
,,Takže..Z naší čtverky každý ovládá jednu sílu..Jak jsi slyšela já ovládám vodu,Rose zem,Sofie oheň a Will vzduch.Tyhle schopnosti má v sobě každý už od narození,ale jen u některých se časem projeví..Ty...Ovládáš jak se zdá všechny čtyři síly a to je vzácnost..Máš také ochránce,ducha jménem Naomi,která ti má sloužit jako zbraň,ale taky i jako průvodce tvými schopnostmi..Je legenda,která říká,že až se objeví dívka s těmito schopnostmi objeví se někde poblíž ní drahokam přání..A my máme za úkol ten drahokam hlídat před kýmkoli,kdo chce jeho přání zneužít pro své špatné účely..A věř mi je tady dost takových lidí.."

(Ne)chtěné přání...? - 1.kapitola

15. června 2014 v 17:04
Hned jak jsem přestoupila na tuhle školu se celý můj život změnil..Když jsem se měla představit třídě,tak jsem neřekla nic jiného než : "Jsem Nora a nic ode mě nečekejte..Jasný?"
To byla má největší chyba v životě..Celá třída to vzala tak,že jsem pohodářka a tak trochu i rebelka..Nějak se to převzalo a teď si to myslí snad celá škola..Doopravdy,ale nejsem rebelka a ani pohodářka..Tohle se mi stane pokaždé,když se chci skamarádit,nebo jsem nervózní.Nějak jsem to nechala být a podle toho jsem se začala i oblékat..Máme školní uniformy,ale já jsem si tu svou upravila.Černou minisukni a bílou košili s černou mašlí..Mašli jsem si dala do vlasů,abych se odlišila..Přidala jsem si taky okolo pasu černočervený pásek a na rukou několik černých,červených a stříbrných náramků,aby ta uniforma nebyla tak nudná.Když se řekne "rebel" tak si většina děcek představí něco jako emo,nebo někoho kdo je naprosto tvrdý a mlátí lidi na potkání.Já nejsem taková,i když si to snad všichni myslí..Bojím se ukázat své pravé já,abych nebyla zranitelnou.. I když...Jaké je ale vůbec mé pravé já?
,,Mohli byste uhnout?Zavazíte..."
Vydala jsem ze sebe otráveně,když jsem chtěla projít uličkou blízko školy..Stáli tam dva starší kluci a před něma jeden malý..Asi tak čtrvťák.Bylo mi jasné,že ho nejspíš šikanují,nebo se k tomu aspoň chystali...Ten kluk vypadal být docela nadšený,když jsem se tam objevila.
,,Proč bychom měli uhnout malé holce jako tobě?"
Vydal ze sebe jeden a ten malý kluk vstal a začal se usmívat,jakoby uviděl Ježíška.
,,To je Nora Masonová...Osmačka,která je rebelkou už od narození...A jednou zmlátila celé fotbalové družstvo."
Dodal a já se snažila udržet kamenný výraz,ale hluboko uvnitř jsem se poníženě usmívala.
,,Každopádně my už..Musíme..."
Řekl ten druhý kluk a najednou začali někam utíkat..Povzdechla jsem si,protože tohle už bylo po několikáté co přede mnou utekli starší kluci..Jo a to,že jsem zmlátila celé fotbalové družstvo,je jen drb,který koluje po škole už strašně dlouho.
,,Uhni...Jen tady překážíš..." ,,Jistě Noro...Děkuju,že jsi mě zachránila."
Řekla jsem to tak drze..A on se nenaštval?Navíc..Ještě k tomu mi poděkoval za to,že jsem ho zachránila,i když to tak vůbec není..Zachránila ho moje pověst,kterou respektují snad i prváci na střední..Když jsem si balila po škole věci do mé černé tašky přes rameno,tak ke mě došly tři holky a usmívaly se jako smyslů zbavené.
,,Jsi úžasná Noro..."
Řekla prostřední a já se poníženě usmála."Úžasná?"-To určitě..
,,To se pleteš..."
Odvětila jsem a ony se jen pousmály ještě víc.
,,Ale jsi!Dnes si zachránila čtvrťáka před kluky ze střední školy...Žádná jiná holka by se prvákům nepostavila."
Tak a přesně takhle vznikají drby a pomluvy..Já jsem na to raději nic neříkala.
,,A navíc,tvá máma je úžasná návrhářka a tvůj táta je známý fotograf,který fotí jen pro nejlepší časopisy."
Jasně..Pomyslela jsem si a tiše jsem se vytratila ze školy.Pomalým krokem jsem si to mířila domů a když jsem otevřela dveře, tak jsem uviděla mámu a tátu v obýváku se sestrou.Když jsem k nim došla blíž,tak jsem si uvědomila,že máma zase navrhla nové šaty pro Amy (moji 3 letou sestřičku) a táta ji fotí svým pracovním foťákem..Tak tohle jsou podle některých : ta úžasná návrhářka a známý fotograf..Všichni jsme si sedli ke stolu a začali jíst.Máma nechala zapnutou televizi,ale na velice zvláštním kanálu..
,,Nikdy ničeho nedosáhnete pokud nezačnete víc věřit sobě a vašemu okolí.."
Řekla žena v televizi zvláštně oblečená.Spolkla jsem sousto a podívala jsem se na mámu.
,,Mami..Nemohla bys to přepnout?" ,,Ne ne...Věštkyně má skoro vždy pravdu."
Řekla hned a já protočila očima..
,,Nemusíte se bát,že budete zranitelní,když ukážete své pravé já.."
Hned jak to žena řekla,tak jsem se zaražila a Amy vedle mě začala brečet.
,,To je strašidlo..Noro!"
Přitiskla se ke mě a já se pobaveně zasmála.
,,To není strašidlo Amy...I když tak vypadá.."
Řekla jsem a Amy si sedla zpátky na své místo a já jsem se tak trochu vydešeně podívala zpátky k televizi..Přišlo mi jakoby mi četla myšlenky..
,,Taky,že ano..." ,,Cože?!"
Vydala jsem ze sebe a máma s tátou to naštěstí ignorovali..To je přece nemožné...Pomyslela jsem si..Nemůže přece mluvit na mě.
,,Já mluvím přímo na tebe..."
Když to žena řekla,tak toho na mě už bylo moc.
,,Děkuju za večeři..Už si půjdu lehnout!"
Řekla jsem a co nejrychleji jsem začala utíkat po schodech nahoru přímo do svého pokoje.Zavřela jsem za sebou dveře a lehla jsem si na postel..
,,To bylo hodně divné..."
Řekla jsem nejistě a schoulila jsem se do klubíčka..Moc ráda bych se chtěla přestat přetvařovat..Chtěla bych být jiná,ale..Zničila bych si tím jak reputaci,tak všechno ostatní..Navíc..Jaká doopravdy jsem?

......Ráno

,,Hm..."
Otevřela jsem oči,protože jsem ucítila,jakoby se něco hodně blízko mě pálilo..Vedle sebe jsem uviděla ležet malého psa,ale ne ledajakého..Byl to černý vlk se stejnýma očima,jako já..S modrošedýma..
,,V..Vlk?!"
Spadla jsem z postele a ten vlk nechápavě popošel ke mě a přišlo mi,jakoby se usmíval.Zděšeně jsem se na něho dívala.
,,Nejsem kluk...Jsem holka."
Uslyšela jsem dívčí hlas ve své hlavě a přišlo mi jakoby na mě mluvil ten vlk.
,,Už jsem ti to snad řekla..Nebo ne?Jsem holka,takže vlčice..A mám taky jméno..Jmenuju se Naomi."
Zase ten dívčí veselý hlas..Sedla jsem si a začala jsem si tu vlčici prohlížet.
,,Já ještě spím?"
Naklonila jsem hlavu lehce do leva a nechápavě jsem na ni hleděla.
,,Asi tě děsím v této podobě,že?"
I když jsem nevěděla co mám odpovědět,tak jsem přikývla..Najednou přede mnou nestála malá vlčice,ale malá holka s dolíčky na obličeji.Na sobě měla obyčejné oblečení a rudý náramek,který mi připomínal řetězy,s nějakým znakem..
,,Tak ještě jednou...Jmenuju se Naomi a jsem tvůj oheň." ,,Naomi?Můj oheň?Co to má znamenat?"
Zeptala jsem se hned zmateně a najednou se mi v hlavě ozvala má vlastní myšlenka ze včerejšího večera : "Chtěla bych být jiná."
,,Tady si ze mě někdo dělá srandu,že ano..."
Vydala jsem ze sebe nechápavě a Naomi zavrtěla hlavou.
,,Ne..Přála sis být přece jiná a tak jsem se zrodila já..Tvůj oheň a taky tvé já.."
Vstala jsem ze země a pořádně jsem si Naomi prohlédla..Moje já?Tahle malá holčička s růžovýma ponožkama a vesele vypadající tvářičkou,před chvilkou vlčice..Má být moje já?
Poníženě jsem se usmála a měla jsem pocit,že každou chvíli omdlím.Když už jsem si myslela,že to tak doopravdy bude,tak jsem se nevědomky podívala na hodiny a málem mi vypadli oči z důlků..
,,Za deset minut mi začíná škola!"
Vykřikla jsem překvapeně a rychle jsem začala pobíhat po pokoji a hledat své oblečení..
,,Jestli hledáš uniformu..Je na židli vedle stolu..." ,,Děkuju..."
Řekla jsem a rychle jsem si ji oblékla..Dala jsem si mašli do vlasů,popadla jsem tašku a když už jsem chtěla opustit pokoj,tak jsem si uvědomila,že za mnou stojí Naomi a usmívá se.
,,Co s tebou?"
Zeptala jsem se zamyšleně a ona na mě jen mrkla.
,,Jestli máš strach,že mě někdo uvidí,tak se nemusíš bát..Nikdo kromě tebe mě nevidí..."
Tím jsi mi moc nepomohla...Může to totiž znamenat,že mám halucinace..Ale na to nemám čas!
,,Tak dobře...Jestli chceš pojď,ale potom tomu musím přijít na kloub!"
Naomi přikývla a všimla jsem si,že se vznáší jako duch..Tímhle jsem se,ale trápit nechtěla..Rychle jsem začala běžet ke škole a uvědomila jsem si,že o té Naomi vůbec nic nevím..Zajímalo by mě,co to má znamenat..Pomyslela jsem si zamyšleně a najednou jsem pod sebou necítila zem..Vykřikla jsem a uvědomila jsem si,že jsem spadla do nějaké díry..
,,Au...."
Vydala jsem ze sebe zaskočeně a když jsem vedle sebe uviděla i Naomi,tak jsem se zarazila.
,,Když jsem říkala,že máš jít se mnou..Nemyslela jsem tím kamkoli..."
Řekla jsem nabroušeně a Naomi se jen nevinně zasmála a zase se začala vznášet..
,,Pomoc!Prosím!Uvízla jsem tady!"
Začala jsem křičet z plných plic,ale nějak mi bylo jasné,že mě tady nikdo neuslyší..Zkoušela jsem se vyškrábat nahoru,ale nešlo to.Bylo to příliš strmé a navíc vysoko..Povzdechla jsem si.
,,Jak se odsud dostanu?"
Zeptala jsem se a Naomi se usmála a podívala se přímo na mě.
,,To nech na mě!"
Mrkla a najednou z ní začalo vycházet oslepující světlo a já si uvědomila,že se vznáším..
,,Aaaaaaaaaaaa!"
Začala jsem křičet,protože jsem byla asi tak dvacet metrů vysoko a okolo ruky jsem měla rudý náramek se zvláštním znakem,který měla předtím Naomi.
,,Naomi?!Co se to děje?!Proč se vznáším?!" ,,Musíš se uklidnit..Nebo se od tebe odpojím.."
Ozval se Naomin hlas v mé hlavě a já zavřela oči a něčeho jsem se pořádně chytla..Otevřela jsem oči a byla jsem na nedokončeném staveništi hodně vysoko nad zemí..Doslova jsem se začala tisknout k pilíři,abych nespadla.Najednou jsem pár metrů před sebou uviděla stát tmavovlasého kluka s modrýma očima..Věkově vypadal,že je mu kolem 19 let,ale to nebylo to co mě zaráželo.Měl zvířecí uši a ocas..Nevím přesně jestli kočičí,nebo vlčí..Ale byly to uši a ocas!
,,Kdo jsi?"
Vydala jsem ze sebe nechápavě a když seskočil blíž a byl těsně u mě tak jsem si ho začala zaraženě prohlížet.
,,Mohla bys to snad být ty?"
Olízl mě na tváři a já ho od sebe odmrštila a sama jsem si uvědomila,že padám dolů.
,,Naomi?!"
Vykřikla jsem,ale Naomi se vůbec neukázala,její náramek jsem však měla i dál na sobě..V očích jsem měla slzy a nevěděla jsem,co mám dělat..Něco se,ale ke mě začalo rychle přibližovat..Byl to stříbrný klíč a vypadalo to,že to vypadlo tomu klukovi,když jsem do něho strčila..Ten klíč,ale zářil a něco mi říkalo ať ho chytnu..Jenže..Nemusela jsem ho ani chytat,sám se mi ,,přimknul" k řetízku,který jsem měla okolo krku..Najednou se mi okolo zápěstí objevili další tři řetězové náramky..Modrý,zelený a bílý..Okolo ruky jsem najednou měla zavázené hned několik náramků s různými znaky..Když jsem se vzpamatovala,tak jsem si uvědomila,že padám...Když už jsem si myslela,že je každou chvílí po mě,tak mě někdo chytnul do náruče..Až jsem si byla jistá,že mi nic nehrozí,tak až teprve pak jsem otevřela oči..Držel mě William..Deváťák z mé školy a taky něco jako král školy..
,,Jsi v pořádku?"
Položil mě na zem a já jsem pořád zůstala stát s otevřenou pusou dokořán.
,,Jsi v pořádku Noro?"
Objevila se vedle mě najednou Naomi a já měla chuť ji uškrtit.
,,Kde jsi byla?!Málem jsem díky tomu divnému klukovi umřela..."
Podívala jsem se na horu a on tam pořád stál a hleděl na mě..To samé dělal i William..Uvědomila jsem si,že si určitě musí myslet,že jsem blázen,když mluvím na někoho koho ani nevidí,když už jsem chtěla otevřít pusu a všechno mu vysvětlit tak se pousmál.
,,Pro dnes by jsi měla jít domů.."

Píšu ti

14. června 2014 v 12:15
Píšu ti snad každý den..Dokážeš mě rozesmát a nikomu se to dodnes nepodařilo tak jako tobě..Příjde mi,jakobych tě znala celý svůj život..Je to docela vtipné,protože jsem už odjakživa pesimistka a příjde mi,že od té doby co jsem tě poznala..Se něco hodně hluboko uvnitř mě změnilo.I když věci beru pořád tak,jako vždy..O hodně víc nad něma přemýšlím a nevím čím to je..Nemůžu uvěřit,že své pocity píšu sem na blog..Ale aspoň mě tady za to nikdo nekritizuje.. :) Mám tě ráda ....