Odsouzení - 4.

6. dubna 2014 v 12:25

Usmíval se jako šílenec a já jsem nevěděl,co dřív..Zachránit tu holku a utéct?Dát si facku?Proč nad tím sakra rozmýšlím?!
,,Co to děláš?"
Vydal jsem ze sebe nakonec nervózně a James tu holku položil do lavice a udělal krok ke mě..Já jsem popadl dřevěný kůl z plotu,který byl opřený o lavici a zamířil jsem na něho.
,,Ale Nigele...Vážně si myslíš,že mi tímhle můžeš ublížit?" Zasmál se.
,,Abych pravdu řekl..Nevím co si mám myslet."
Řekl jsem a on se opřel o jednu z lavic.Začal si mě prohlížet,ale já jsem se soustředil jen na jeho oči a rty..Krev..Rudé oči jako krev,která mu kape ze rtů..
,,Jak je to možné?" Zeptal jsem se opatrně a on se usmál.
,,Co je možné?" Zadíval se na mě škádlivě a já otevřel pusu.
,,Že jsi upír..Jak to?"
Uvědomil jsem si,že jsem řekl,že je upír..Vyznělo to strašně neskutečně,ale věděl jsem,že je to nejspíš pravda.
,,Ano Nigele..Jsem upír,celá má rodina jsou upíři..A teď mi odpusť.."
Než jsem se stačill vzpamatovat tak jsem ucítil ránu do hlavy.
...
,,Udělal jsi to naschvál!"
Uslyšel jsem Timeu křičet a tak jsem nenápadně otevřel oči.
,,Neudělal..On tam vešel sám..Nic jsem na něho nezkoušel.." ,,Nelži mi!"
Vykřikla a odhodila ho ke zdi.Nemohl jsem uvěřit vlastním očím..James se najednou usmál,když uviděl,že jsem vzhůru.Seděl jsem na pohovce a zaskočeně jsem na oba zíral..
,,Ty jsi mě omráčil?"
Zeptal jsem se naštvaně a James překvapeně kývnul.
,,To je všechno co tě zajímá?"
Hned jak to řekl tak jsem se pořádně zamyslel..Nikdy jsem si nemyslel,že potkám něco tak okouzlujícího a přes to tak temného..Už od malička jsem věděl,že existují nadpřirozené bytosti.Ale proč zrovna já se musím zamilovat do upírky?Viděl jsem ji vyrůstat,dalo by se říct,že jsem byl jejího vyrůstání součástí,tak jak to,že se to dozvídám až teď?!A to jsem si myslel,že střední je ta nejhorší věc,která mě může potkat...Ale jedno vím jistě..Proto mě Timea varovala ať se od Jamese držím dál.Ale,když ona je taky upír,tak proč si se mnou hrávala,když byla malá?
,,Nechápu to.."
Řekl jsem a Timea i James spozornili.
,,Co?"
Zeptal se James a já jsem se Timei zadíval do očí.
,,Proč si si se mnou hrála,když jsi byla menší?Proč jsi mi to neřekla rovnou,ale místo toho jsi mi lhala?"
Věděl jsem,že jsem na ní nejspíš tvrdý ale teď,když vím pravdu tak to musím vědět.
,,Protože jsi byl jediný,kdo mě měl ze všech doopravdy rád a já tě nechtěla ztratit."
Řekla se slzamy v očích a ty se najednou zbravily do rudě-fialové a některé zuby se jí zašpičatěly a změnily se v tesáky.
,,Tohle je má pravá podoba.."
Řekla se sklopenýma očima a já jsem si jí začal pořádně prohlížet.Děsivá krása,rudě-fialové oči,tesáky ostré jako břitvy a i přes to k ní něco pořád cítím..
,,Věříš na lásku na první pohled Nigele?"
Nechápal jsem co tím James přesně myslí..
,,Možná.."
Odpověděl jsem a James se podíval z okna a Timea mě koutkem oka pozorovala.
,,Co bude následovat?" Zeptal jsem se opatrně a James se na mě podíval. ,,No..Jak to zvládáš?"
Naštvaně jsem se zasmál a pak jsem se mu podíval do očí.
,,Jak asi?Jsem zmatený a naštvaný z toho,že se to dozvídám až teď..Raději bych chtěl zapomenout.."
Timea se na mě zhrozeně podívala a James zavřel oči a nadechl se.
,,Jestli chceš doopravdy zapomenout,tak musíš vědět,že pokud zapomeneš na mě tak i na Timeu a na všechny vaše vzpomínky z dětství.Jsi ochotný o tohle všechno přijít?"
Zapomenout na něco nadpřirozené jako je upír,bych chtěl ze všeho nejvíc..Chtěl bych žít obyčejný život,který jsem žil doteď,ale pokud se tak rozhodnu zapomenu i na Timeu a na všechno pěkné co jsem s ní zažil..Zvedl jsem hlavu a podíval jsem se na ní.Vypadala,že se každou chvílí rozbrečí..
,,Chci zapomenout.."
Řekl jsem a James se na Timeu podíval.
,,Dobře,zapomeneš..Timeo víš co máš dělat.."
Timea se na Jamese zaskočeně podívala.
,,Proč já?Vždyť víš,že já.." ,,Uděláš to jedině ty.."
Přikázal a odešel z místnosti..Já jsem vstal odhodlaný na všechno v téhle chvíli zapomenout,ale Timea se na mě podívala.
,,Tady ne..Pojď za mnou.."
Řekla tiše a já ji okamžitě následoval..Rozhodl jsem se správně nebo ne?Došli jsme do teď už prázdné zahrady k úplnému okraji,kde byla zřícená kamenná zeď a hned za ní byl výhled na kvetoucí louku.Začalo svítat a Timea si ke mě stoupla zády.
,,Opravdu to tak chceš?" Zeptala se tiše. ,,Ano.."
Odpověděl jsem a Timea se ke mě otočila.I když její oči zářily do rudě-fialové,tak i přes to se leskly slzamy.Chytla mě za čelo a já jsem zavřel oči.Zapomenout je v podstatě jediné co mi doopravdy jde..Jsem jako jeden z jedinců,kteří se bojí něčeho,co neznají a proto před tím utíkají?
,,Zbabělče!"
Vykřikla a já jsem překvapeně hned otevřel oči..Dívala se mi do očí a přitom brečela.Sundala ruku z mého čela a vyčítavě se na mě podívala.
,,Proč?To jen proto,že jsme jiní,jsi rozhodnutý,že zapomeneš na všechny pěkné chvíle,které jsme spolu prožili?!"
Najednou se zvedl vítr a já si až teď všimnul,že vypadá zarmouceně..Přesně jako v ten den,kdy jsme se poznali..Seděla sama na pískovišti a trápila se,že se jí všechny děti posmívají a odsuzují ji,že si s ní nikdo nechce hrát..Až odešli tak jsem k ní přišel a chtěl jsem se jí zeptat jestli je v pořádku..V ten den se na mě podívala stejnýma očima jako teď..Bolestné ztracené oči,které mě nutí pochybovat o realitě..Pohladil jsem ji po obličeji a usmál jsem se.Nechápavě se na mě podívala svýma teď už modrýma očima a já jsem hned poznal,že na ni nemůžu zapomenout i kdybych chtěl.
,,Máš pravdu..Jsem zbabělec,ale uvědomil jsem si to,až když jsi mi to řekla."
Usmál jsem se a ona si mě začala prohlížet a v tom se najednou začala červenat..
,,Takže nechceš zapomenout?" ,,Jak bych mohl.."
Odpověděl jsem jí a ona se usmála a zadívala se na východ slunce.Já udělal to samé.
,,Ale mám ohledně vašeho druhu dost otázek..." Řekl jsem vyzvídavě. ,,Já ti zodpovím všechny.."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama