Záhadní - 18.část

9. února 2014 v 14:10
,,Jacques s Geraldem tady za chvíli budou tak si koukej pohnout.."
Řekl nervózně Kevin,když mi podával do rukou dvě menší dýky a pistoli,kterou jsem si musela zasunout do opasku.Dorian byl naštvaný,že nemůže jít s náma.Kevin to nechtěl dovolit ani mě,ale nakonec jsem ho přemluvila.Moje první výprava..Pomyslela jsem si a v tom jsem uviděla Geralda,Jacquese a Dominika?!
,,Prosím neříkej mi,že s náma jde Dominik.." Kevin se podíval z okna a chápavě kývnul.Dorian sešel schody,a když uviděl jak se tvářím tak zavrčel.
,,Neříkej mi,že je tady.." ,,Hele,klid vlku.." Vstoupil do toho Kevin a já jsem mu za to byla vděčná.
,,Tak tohle,ale není férové..Já nesmím jít a on ano?" ,,Já za to nemůžu..Ber to tak,že když budeš mít štěstí
tak se mu něco stane.."
Dorian se pousmál a Kevin taky.Já jsem naštvaně protočila očima a vyšla jsem ven.Gerald spozoroval,že se rychle blížím k Dominikovi a hned si přede mě stoupnul.
,,Hele si pod tlakem..." ,,Neboj se,nezabiju ho..Zatím."
Obešla jsem Geralda a namířila jsem si to k Dominikovi.Když mě uviděl tak polkl a měl taky proč.Okamžitě jsem mu dala facku. ,,A to je jen začátek,jestli nepřestaneš tak to příště schytáš ty."
Dominik vypadal zaskočeně a Jacques s Geraldem nás napjatě sledovali.Všimla jsem si,že Dominik v rukou drží luk a na zádech má další šípy.Otočila jsem se k němu zády a došla jsem k Jacquesovi.
,,Musí jít s náma?" ,,Popravdě jo..Vyhrožoval mi,že to napráská Nikolasovi." ,,Je mazaný.."
Dodal zamyšleně a pak si mě znovu prohlédl.
,,A ty?Ty jdeš proč?" ,,Jde,protože by nás jinak sledovala.."
Řekl Kevin a Gerald se pousmál. ,,Co je?" Zeptala jsem se,když mě pořád pozoroval.
,,Jen se divím,jak dobře zvládáš přítomnost tolika chlapů.."
Jacques to nejspíš pochopil nějak úchylně,takže se taky tak pousmál.
,,Tak tohle bude něco.."
Hned jsme se vydali do Brooklynu.Bylo vtipné,že jsme nasedali do menší dodávky.Já jsem seděla v zadu sama.Docela mi to tak i vyhovovalo,protože Dominikovi hypnotyzující pohledy jsem opravdu vidět nemusela.Ale Jacques seděl přede mnou a pozoroval mě skrz zrcádko.I když jsme jeli jenom deset minut,tak mně to přišlo jako věčnost.
,,Jak je to mezi tebou a Dorianem?"
Zeptal se,když jsme vystoupili z auta a Dominik okamžitě spozornil. ,,Opravdu musíš provokovat?"
,,Ano..Jsem zvědavý.." Zajímalo by mě kolikrát už Jacques dostal kopačky od holky..Určitě nespočetněkrát.
,,Je to mezi náman jako s normálním párem.."
Řekla jsem nakonec a Dominik se na mě i na Jacquese naštvaně podíval.
,,A co líbání?" ,,Hele..Na otázky ohledně jejího osobního života budeš mít dost času.." Řekl Gerald dřív než jsem stihla udělat nějakou hloupost.
,,Určitě míňkrát než daly tobě holky kopačky.." Řekla jsem nakonec.
A Jacques se na mě za to zvláštně podíval.Kevin se začal rozhlížet okolo sebe.Všimla jsem si,že stojíme před starou budovou a začíná se stmívat..Nemám ráda opuštěné domy zvlášť,když se stmívá a já jsem s chlapama, kteří mají pistole,dýky a ještě bůh ví,co..
,,Proč,že to tady jsme?" Zeptal se Dominik. ,,Tohle by mělo být dočasné sídlo klonů,jestli tady budou tak je zabijeme."
Všimla jsem si jak s sebou trhl. ,,Drž se u někoho z nás.."
Poručil Kevin a vešli jsme dovnitř.Smrdělo to tady zatuchlinou a všude okolo byla vidět krev.
,,Tak,co?Je to vzrušující být na své první výpravě?" Došel vedle mě Jacques. ,,Asi jako to,že
se mě pořád na něco vyptáváš.."
Dominik šel za náma a nenápadně poslouchal.A když říkám nenápadně tak to nemyslím vážně.
Najednou jsem něco uslyšela a vzala jsem do ruky dýku. ,,Klid Lovkyně..
Jsem z tebe nervózní.."
Zadíval se na mě ostražitě Kevin. ,,Něco jsem slyšela a bylo to dost blízko.."
Nedala jsem se,protože sluch mám docela dobrý.Zastavila jsem se,protože jsem znovu něco uslyšela a tentokrát to bylo o hodně blíž než předtím.Otočila jsem se k Dominikovi a nad ním bylo něco,co vypadalo jako zvíře a napůl člověk.
,,Nehýbej se!"
Hodila jsem potom dýku,když už to chtělo na něho skočit.Kevin ke mě přišel a zadíval se na mě.
,,Dobrá trefa.." Řekl Jacques.
,,Neříkal jsem ti,aby ses držel u nás?Kdyby tady nebyla Gisseletak je po tobě."
Dominik vypadal uraženě,ale Jacques si to evidentně užíval.Gerald mezitím zapálil pochodeň a zadíval se na mě.
,,Jestli uvidíte nějaký pohyb,tak řekněte."
Napřáhl se a hodíl pochodeň do předu.Na celém stropě byli ty samé obludy,co zaútočili na Dominika.Jacques se na mě podíval. ,,Žádné prudké pohyby.."
Poznala jsem,že jsme v pěkném maléru.Dokonce i Gerald s Kevinem měli strach v očích.Rozbušilo se mi srdce a nebyla jsem zrovna nadšená z toho,že se odtud budeme muset probojovat. ,,Gissele,ty s Dominikem poběžíte ven.
My je zdržíme.." Zavrtěla jsem hlavou,když to Kevin řekl. ,,To je rozkaz!"
Zadívala jsem se na strop,ale už tam nebyli. ,,To ne.."
Uslyšela jsem na zádech něčí dech a poznala jsem,že Dominik ani nikdo jiný to není.
,,Gissele!"
V tom mě to odmrštilo do stěny.Narazila jsem zády a spadla jsem na zem.Rychle jsem vstala a všimla jsem si,že všichni už začali s únikovou cestou.Na Jacquese se,ale vrhli dva najednou a on upadl.Dominik se snažil bojovat,ale luk nevyužil.Vzala jsem mu ho ze zad a zamířila jsem na toho,co povalil Jacquese.Ještě nikdy jsem to nedělala,takže jsem doufala,že se mi to povede.Zamířila jsem a z prudka jsem se nadechla.Vystřelila jsem a hrot šípu se tomu zabodl přímo do zad.Vydal ze sebe strašný řev.Najednou jsem na konci chodby uviděla ženu s blonďatýmy vlasy.Nechápala jsem,co tady dělá.
,,Utíkejte!Musíme to tady zapálit!"
Kývla jsem,ale Dominika to zrovna povalilo na zem.Rychle jsem si stoupla před něho a probodla jsem to mečem.Stačilo mě to,ale ještě poškrábat do ramena.
,,Rychle!Musíme se odsud dostat!" Řekla jsem a Dominik přikývnul.
Jenže,když už jsme běželi pryč tak jsem si všimla,že to co jsem zabila se změnilo v člověka.Dominik mě popadnul za loket a táhnul mě za sebou.Nechápala jsem to..To přece nebyl člověk.Zastavila jsem se,když jsme konečně vyběhli z budovy.
,,Viděl jsi to?Proměnilo se to v člověka.." Řekla jsem zmateně.
,,Ne..Je ti dobře Gissele?" Zavrtěl hlavou. ,,Byla tam žena.."
Najednou se mi vybavil ten sen,kde ležela ta žena v nemocničním lůžku s dítětem v náručí. ,,Co to
má znamenat?"
Zeptala jsem se nechápavě a uvědomila jsem si,že Kevin s Geraldem a Jacquesem stojí přímo přede mnou.
,,Krvácíš.." ,,Cože?" Kevin ke mě přišel a odtrhl mi visící kousek látky na rameni. ,,Je to jenom škrábanec.."
Kevin zavrtěl hlavou.Podívala jsem se na budovu a všimla jsem si,že je v plamenech. ,,Co ta žena?"
Jacques i ostatní si mě prohlédli.
,,Žádná žena tam nebyla.." Zadíval se na mě zvláštně Gerald.Tenhle pohled jsem už znala od mámi.
,,Nezbláznila jsem se..Ta žena tam byla..Byla to ta samá,jako v mém snu."
Zadívala jsem se na Kevina a on si mě znovu prohlédl.Když jsme jeli zpátky tak se mnou Jacques seděl v zadu a kontroloval mi ránu. ,,Nevykrvácím..Tak hluboké to není." ,,Co víš?Možná ano."
,,Ani ty mi nevěříš,že?" Jacques se mi podíval do očí. ,,Gissele,jestli tam opravdu byla..Tak proč jsem ji neviděl?"
,,Nevím..Možná jsi ji přehlédl.." Jenže o tom jsem i já pochybovala.Zrovna Jacques by si takové pěkné ženské určitě všiml.Začíná to být už dost zamotané..
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aly Aly | Web | 9. února 2014 v 15:57 | Reagovat

Zlepšuješ se :)))! Tahle část mě hodně bavila, jenom bych chtěla upozornit, že někdy nevím, kdo co říká :D.

2 Bellasmilee Bellasmilee | E-mail | Web | 9. února 2014 v 17:48 | Reagovat

Dík a přísahám,že se zlepším!! :D

3 Bellasmilee Bellasmilee | E-mail | Web | 9. února 2014 v 18:51 | Reagovat

Pokusim se :)

4 Aly Aly | Web | 9. února 2014 v 21:08 | Reagovat

Tohle nemyslím špatně, jen to chci vědět :)).
,,Krvácíš.." ,,Cože?" Kevin ke mě přišel a odtrhl mi visící kousek látky na rameni. ,,Je to jenom škrábanec.."
...Kdo řekl to ,,Cože?"

5 Bellasmilee Bellasmilee | E-mail | Web | 10. února 2014 v 17:15 | Reagovat

Já vím,že ne.. Řekla to Gissele :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama