Záhadní - 14.část

2. února 2014 v 19:56
,,Opravdu tam musím jít?"
Zadívala jsem se na mámu otráveně,když mi oznamovala,že pořádá dnes večer večírek u nás doma.Nikdo z toho samozřejmě nebyl nadšený.Obzvlášť já.
,,Ano,musíš..Co by si lidé pomysleli,kdybych tam byla jenom já bez své dcery?" Řekla důležitě a přísně se na mě zadívala.
Máma se naštěstí ještě nedozvěděla,že jsem měla problém ve škole a musel si mě vyzvedávat Kevin,který pouze hrál mého strýce.
,,Šaty máš v pokoji na posteli a až uvidíš Christiana,tak mu vyřid' ať si nezapomene nachystat nějaký proslov." Pořádně jsem se na mámu podívala.,,Mami,uvědomuješ si,že u nás teď bydlí Lovci,kteří přežili masakr přikázaný nějakou psychopatkou?"
Máma si přestala zapisovat do notesu a došla ke mě.
,,Uvědomuješ si ty,že jsem pořád starostka,která má povinost uklidnit město po tolika úmrtích?" ,,Úmrtích?"
Přešlápla jsem z nohy na nohu a nechápavě jsem se na mámu zadívala. ,,Policie našla roztrhaná těla,tří mužů z různých rodin pohozené na okraji lesa..Všichni jsou velice rozrušení a já se je musím,alespoň pokusit uklidnit." Jasně,večírkem..
,,Už o tom nechci mluvit.." řekla přísně.
Já pochopila,že je na čase odejít.Jedno mi,ale nejde do hlavy..Úmrtí?A ještě k tomu roztrhaná těla,pohozená na okraji lesa..Dorian to nemohl být,možná jeho otec.Ale to taky není možné,úplněk má být až tak za dva dny.Zbývá poslední možnost..Chantalle,ale proč by to dělala?Pořád se chce z nějákého neznámého důvodu mstít?
,,Gissele..Že to tvá matka nemyslí vážně.." Uviděla jsem před sebou Christiana a hned mi bylo jasné,co má na mysli.
,,Já taky nejsem nadšená,že tam musít být." Odpověděla jsem otráveně. ,,Ale ty nemusíš dělat stupidní proslov na uklidnění lidí z celého města."
Té myšlence,jak Christian stojí na pódiu a všichni ti lidé se dívají na to,jak roztřepaně pronáší svou řeč..Musela jsem se prostě zasmát.,,Jsi Lovec,byl si určitě i v těžší situaci.." Christian mě nechápavě sledoval. ,,Určitě si nějak poradíš."
Dodala jsem a pokračovala jsem dál.Všimla jsem si,že v kuchyni jsou všichni Lovci a Nikolas jim něco říká..Stoupnula jsem si blíž a opřela jsem se o zeď.V podstatě mi bylo jedno jestli mě někdo uvidí.Stejně mi nemůžou nic vyčítat.
,,Budeme tady pomáhat.." Řekl důkladně. ,,To jako budeme dělat číšníky?" Zeptal se otráveně Kevin a Nikolas mu věnoval naštvaný pohled a pokračoval. ,,Dá se to říct i takhle."
Všichni si mezi sebou začali něco šeptat a bylo očividné,že se to nikomu nezamlouvalo.Škodolibě jsem se pousmála.Jacques ke mě přišel a stopnul si vedle mě.
,,Závidím ti nervy,co strpíš s tvou mámou..Kdybych byl já na tvém místě tak už by mě hledala policije." ,,Co je na tom vůbec tak špatné?" Prohlédla jsem si ho.
,,To jako vážně?Lovci loví,možná i učí..Ale obsluhovat to už je opravdu moc." Pousmála jsem se.,,Ber to z té lepší stránky.."
,,Z lepší stránky?Jmenuj mi jednu." Zadíval se na mě nadutě. ,,Budeš mít roztomilé oblečení a já si od tebe budu brát jednohubky,kdy se mi za chce." Zadíval se na mě podrážděně.
,,Neříkala jsem,že to bude lepší stránka pro tebe." Odešla jsem do pokoje a začala jsem si prohlížet šaty,ketré mi vybrala máma..Nebyly zrovna nejhorší,které mi,kdy máma vybrala.Měly tvar korzetu s ramínkama a šedozelenou barvou,s mašlí pod prsy.Byla tam i hedvábná spodnice tmavší barvy s bílým náhrdelníkem.I když šaty nepatří zrovna k mému oblíbenému druhu oblečení,tyhle jsou nádherné.Než jsem se nadála už tady byl večer a máma stihla vyzdobit celí dům,dokonce i se zahradou.Všude svítily bílé světla a všechno bylo sladěné do bílé barvy.Překvapilo mě,že máma už stojí u dveří.
,,Gissele?Jak to,že ještě nejsi převlečená do šatů?!Hosté tady budou každou chvíli!"
Chtěla jsem najít Doriana,ale místo toho jsem našla mámu..Sklopila jsem zrak a vydala jsem se zpátky do pokoje.Když jsem,ale za sebou zavřela dveře tak jsem cítila,že někdo v mém pokoji už je.Otočila jsem se a uviděla jsem Doriana.. ,,Vystrašil si mě.." Bouchla jsem do něho polekaně.,,Promiň..Co bys řekla tomu,kdybych tě dnes večer pozval na rande?" Překvapeně jsem se na něho podívala.
,,I kdyby ano,tak stejně je ten večírek.." Řekla jsem naštvaně.,,Budu to brát jako ano..Po všech formalitách na mě čekej převlečená ze zadu domu." Řekl a odešel.
Šokovaně jsem zůstala ve dveřích a nakonec jsem se usmála.Měla jsem neuvěřitelnou radost.Moje první rande.Doufám jen ,že pověra o něm není pravda.Oblékla jsem si šaty a celá natěšená jsem šla dolů.Hala už byla plná lidí a nejen dospělých,ale i mích takzvaných spolužáků.Zkrátka celé město.Byla jsem nervózní,protože kdyby tady byl i Tom a ti kluci,které jsem zmlátila tak by se to máma mohla dozvědět..Což se stejně dozví,protože právě mluví s ředitelkou.Rychle jsem se vydala do zahrady a první koho jsem uviděla byl Jacques.Měl na sobě černobílý oblek a bílé rukavičky.Došla jsem k němu a vzala jsem si z tácku jednohubku.,,Sluší ti to.." Pousmála jsem se škodolibě.
,,Ha ha ha..Jen se mi klidně vysměj."
To jsem taky udělala..Začala jsem se okolo sebe rozhlížet a najednou jsem uviděla Kevina,jak sedí na židli a otráveně všechny pozoruje.Došla jsem před něho a zadívala jsem se na něho.,,Můžu prosit o tanec a rozveselit tě tak?" Kevin si mě prohlédl a usmál se.,,Jedno se tvé mámě musí nechat,má dobrý vkus na šaty." Vstal a vešli jsme do prostřed parketu mezi všechny ostatní. ,,Jak tohle můžeš vydržet?" Řekl a hned jsme začali tančit. ,,Věř mi,když ve večírcích v podstatě vyrůstáš tak to máš v malíku." Zasmál se mé poznámce a všimla jsem si jak si mě prohlíží.
,,Doufám,že v tomhle nepůjdeš na rande s Dorianem." Překvapeně jsem se na něho zadívala. ,,A ty o tom víš jak?"
,,Řekněme,že je to součástí jedné sázky.." Zaraženě jsem se usmála. ,,Myslíš tu sázku,o které jste mluvili v nemocnici?" Kevin kývl a mě to přišlo docela líto.
,,Ale neboj,na rande tě plánoval pozvat sám už dřív.."
Byla jsem ráda,že to řekl,protože bych na Doriana byla nejspíš trošku naštvaná.Večer ubíhal strašně pomalu,ale to bylo nejpíš tím,že jsem se na něco těšila a už jsem to nemohla vydržet.Když jsme s mámou přednášely poslední řeč,ve které jsem ještě musela být i já,tak jsem se nemohla dočlat.Moji "dokonalou" řeč jsem konečně ukončila a když už jsem chtěla jít do pokoje převléct se tak mě zastavil Dorian.
,,Ještě než se vydáme na rande,tak bych tě chtěl požádat o tanec." Zaujatě jsem se na něho podívala.
,,Ber to jako předehru." Usmála jsem se a začali jsme tančit.Všimla jsem si,že nás Jacques s Geraldem a Kevinem nenápadně pozorují a rázem jsem si vzpomněla na tu sázku.
,,Jak je to s tou sázkou?"
Dorian se na mě překvapeně podíval a pak se usmál. ,,Jestli na to budu mít odvahu tak se to dozvíš." ,,Víc ti k tomu neřeknu." dodal.
Když náš úžasný,společný tanec skončil,tak jsem se rychle přemístnila do pokoje a převlékla jsem se do džín a pohodlnějšího trika.Na to jsem si dala černou koženou bundu a šněrovací kozačky.Vyplížila jsem se ven a překvapivě tam Dorian už na mě čekal.Byla jsem z toho nervózní,ale věděla jsem,že když se na to nebudu soustřeďovat tak to bude v pořádku. ,,Připravena?" ,,Možná.."
Dorian se usmál a přeměnil se.Lehl si a já jsem poznala,že na něho mám naskočit.Začal rychle běžět a má nervozita byla najednou pryč.Když jsme byli na kraji lesa tak se zastavil a přeměnil se zpátky.Hned jak jsme vyšli z lesa tak jsme se ocitli před starším,ale pořád osvětleným kinem.
,,Páni.." Dorian se zasmál a vešli jsme dovnitř překvapilo mě,že tam nikdo nebyl.
,,To tady budeme sami?" Když Dorian kývnul tak jsem se nenápadně začervenala a byla jsem za to ráda.Sedli jsme si doprostřed řad,i do prostřed sedadel.
,,Co to bude?" zeptala jsem se. ,,Myslím,že něco jako romanticko-scify film."
Tak to si nechám líbit..Ten film měl všechno.Děj,lásku,příběh..Nejlepší na tom všem,ale bylo to,že jsem byla s Dorianem konečně sama.Uprostřed filmu jsme se chytli za ruce a od té chvíle mi nepřetržitě bilo srdce.Když film skončil tak se mi nechtělo odejít.Položila jsem si hlavu na Dorianovu hruď a chvíli jsme jen tak seděli.
,,Líbilo se ti to?" ,,Ani netušíš,jak.." Odpověděla jsem šťastně.
,,I když bych tady zůstal ještě dlouho,musíme se vrátit.."
Kývnula jsem a pomalu jsme se ruku v ruce,vraceli lesem zpátky.Přitom jsem se dívala na oblohu a viděla snad ty nejjasnější hvězdy.Došli jsme zpátky k domu a Dorian mě doprovodil až k pokoji.
,,Tak..Dobrou.."
Řekla jsem a Dorian se pomalu otáčel a chtěl odejít a já zavřít dveřě,když v tom se zastavil a dal nohu do dveří,abych je nezavřela.Chytl mě za tvář a políbil mě.Srdce se mi mohlo štěstím splašit.Byl to dlouhý a překrásný polibek.Po chvilce se ode mě odtáhnul a usmál se.Tak tohle stálo za to..


Gisseliny šaty na večírek..Nějak takhle jsem si je představovala.. :D

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama