Záhadní - 26.část

23. února 2014 v 13:07


Začátek mého nového života

,,Pospěš!Musíš se přeměnit,abys to stvrdila!"
Táhl mě za sebou Dorian a já za ním otráveně popobíhala.
,,Přeměnit?A to mám udělat jako jak?!"
Zastavila jsem se a zahleděla jsem se na něho nervózně.Uvědomila jsem si,že jsme v lese a,že jsou tady všichni.Nikolas,Liz, Dominik,Gerald,Jacques,Kevin a Dorianova máma.Začala jsem si je prohlížet a oni udělali to samé co já.Připadala jsem si trapněji víc než obvykle.Ze všech jsem cítila nervozitu a všimla jsem si,že každý má jiný pach.Otřásla jsem s sebou,protože mě udivovalo na co to myslím.
,,Ehm..Musí tady u toho být všichni?"
Jacques se zaculil a ostatní se zasmáli.Teda kromě mámy a Dominika.Oni měli neutrální pohledy.
,,Ano..Je to tvůj nový začátek.."
Řekl Nikolas a mě přišlo divné,že tady není máma.Ví vůbec Liz,že vím,že není moje matka?
,,A to jako budeme čekat na úplněk,nebo tak něco?"
Když jsem se na to zeptala všichni se zasmáli a já si uvědomila,že jsem zavrčela.Chytla jsem se za pusu a omluvně jsem se na ně zadívala.
,,Vypadáš drsněji než dřív.."
Pousmál se Jacques a já na něho vycenila zuby.
,,Co se to děje?"
Zeptala jsem se Doriana polekaně.
,,Tvoje vlčice chce ven."
Vysvětlil,ale to mi nějak extra nepomohlo.
,,Musíš se soustředit na svoji nejmocnější emoci.." ,,A tou je?"
Zadívala jsem se na Dorianovu mámu opatrně.
,,Vztek,je většinou nejsilnější,ale můžeš to udělat i jinak.Vzpomeň si na to,jak jsi se topila."
Když to řekla,tak se mi ta vzpomínka okamžitě dost živě předvedla.Jakobych se znovu topila..Ten pocit bezmocnosti..
Najednou to přestalo a já jsem si vůbec nepřipadala jinak.Chtěla jsem se zeptat proč to nefungovalo,ale místo toho jsem ze sebe vydala menší štěknutí.Cítila jsem jak mávám oháňkou.Sklonila jsem zrak k zemi a uviděla jsem obrovské bílé tlapy s drápy k potřebnému boji.
,,Doriane?"
Zalapala jsem po dechu,abych se uklidnila.
,,Neboj.."
Řekl a já ho uviděla před sebou.Poznala jsem,že se usmívá.Začal mávat oháňkou a dloubl do mě čenichem.Málem jsem upadla,protože jsem se jen tak tak držela tlapami na zemi.Nebyla jsem zrovna stabilní.Jacques ke mě došel a začal si mě prohlížet.Varovně jsem zavrčela a pak jsem vyplázla jazyk.
,,Brzdi vlčice..Pořád ti můžu ublížit.."
Řekl a já k němu opatrně sklonila hlavu.Zadívala jsem se mu do očí,a když nic nečekal,tak jsem zničeho nic vyštěkla. Jacques upadl na zem a já jsem vybuchla smíchy.
,,To se ti povedlo.."
Řekl Dorian a já slyšela jak se pořád směje.Dokonce i Kevin se začal smát.Jacques se uraženě zvedl a naštvaně se na mě podíval.Věděla jsem,že jsem to kapku přehnala.Došla jsem k němu a strčila jsem do něho čenichem.
,,Ne,jsem na tebe naštvaný.."
Řekl a otočil se ke mě zády.Já jsem si před něho stoupnula a lehla jsem si na záda.
,,Ještě pořád jsi na mě naštvaný?"
Zeptala jsem se a on se na mě překvapeně zadíval.
,,Já tě slyším.."
Řekl užasle a já jsem se zvedla.Dorian ke mě došel a zadíval se na mě.
,,Zavyj."
Přikázal a já jsem si ho prohlédla.
,,A jak?" zeptala jsem se. ,,Napřim se,zvedni hlavu a zavyj..Je to jednoduché.Já se k tobě připojím,neboj."
Udělala jsem přesně to,co mi řekl.Spustila jsem a nemohla jsem uvěřit vlastním,vlčím uším.Měla jsem tak silné vytí,znělo to úplně jako při nějáké scénce z filmu.Dorian se ke mě přidal.Bylo to vzrušující,ale zároveň mě to děsilo.Můj život už nebude nikdy stejný jako předtím..
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aly Aly | Web | 23. února 2014 v 19:48 | Reagovat

No...nechtěla bych být Likantrop :D...
Jinak...nádherně napsané :)

2 thranduil-thranduil thranduil-thranduil | 4. března 2014 v 16:25 | Reagovat

Krásné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama