Záhadní - 9.část

29. ledna 2014 v 21:01
Hned po rozhodnutí Christiana a Nikolase jsem se nuceně přestěhovala ke Kevinovi.Bydlel hned na začátku lesa poblíž základny.Prý jsem se k němu přestěhovala kvůli tomu,aby se mi nic nestalo,ale já věděla,že mě chtějí mít pěkně na očích. Ale,co máma a Dorian?Co když se máma vrátí dom a bude mě hledat?Nebo možná..Možná to ví..Zavrtěla jsem hlavou a znovu jsem si vzpomněla na Doriana.Co s ním bude?Proč ho vůbec zajali?Christian Lovce bude určitě poštvávat proti němu.Jenom kvůli tomu,že k němu něco cítím.Tohle začíná být opravdu zvracené.
,,Hele už z tama vylez!Já taky nejsem na větvi z toho,že tě mám zacvičovat zrovna já!"
Zařval Kevin z poza druhé strany mého dočasného pokoje.Pravda..Hned jak jsme sem došli tak jsem se zamknula v pokoji.
,,Varuju tě doteď jsem byl na tebe ještě hodný.."
Jenže já jsem neměla na nic chuť‎.
,,Fajn,jak chceš.."
Chvíli bylo ticho,ale najednou se ozvala rána a já si uvědomila,že vykopnul dveře.Všude se vířil prach.Vešel dovnitř a zadíval se na mě.Já jsem nehybně seděla na posteli a vystrašeně na něho zírala.
,,To nebyl požadavek..A pospěš si za chvíli bude čtvrt na sedm."
Jo,ale ráno..Pomyslela jsem si.Neměla jsem odvahu mu to říct.Oblékla jsem si černé legíny,týlko a mikinu.Podle toho jak se ke mě chová jsem usoudila,že je to pěkný mrzout.Kevin na mě čekal venku opřený o zeď.Bylo šero a jen tak tak jsem viděla.Když Kevin konečně spozoroval, že jsem došla tak si mě prohlédl.
,,Jaký byl tvůj nejrychlejší čas na jeden kilometr běhu?"
Zamyslela jsem se.
,,Nevím přesně,ale myslím,že kolem dvě a půl minuty,tam."
Řekla jsem nervózně.Zamyslel se.
,,Dobře..Udělej padesát klik.." Zaraženě jsem se na něho podívala. ,,Padesát?" ,,Fajn..Sedmdesát.."
Tuhle hru znám..Pokud to neudělám tak bude přidávat.Začala jsem je dělat,ale už u čtyřicetipěti jsem byla zpocená a přestávala jsem cítit ruce.Kdyby mi alespoň dovolil ženské,ale ne já musela dělat normální.Mé tělo už dál nemohlo.Zůstala jsem ležet na zemi s trnoucíma rukama.
,,Ale notak..Už ti jich zbývá jenom pár."
Hned jak jsem popadla dech tak jsem vstala a zadívala jsem se mu do očí.
,,Už prostě nemůžu.." Protočil očima.
,,Fajn..Teď poběžíš lesem,jsou tam přichystané překážky a nástrahy.Já pobežím za tebou."
Bylo mi jasné,že nemám na výběr,ale měla jsem strašnou žízeň.
,,Mohla bych se aspoň napít vody?" ,,Ano.."
Oddechla jsem si,když to řekl.
,,Ta tě čeká na konci všech překážek."
Věnovala jsem mu naštvaný pohled.Už nebylo šero a vycházelo slunce,takže jsem dobře viděla na cestu.Začala jsem běžet.Uviděla jsem první překážku.Hluboká a široká rokle.Bylo mi jasné,že ji musím přeskočit.Když jsem od ní byla už jen pár metrů,tak jsem zrychlila a na místě jsem se odrazila.Když jsem dopadla na nohy,tak se mi ulevilo.Ale najednou jsem si všimla nezvaných návštěvníků.Pár kluků ze základny a taky Jacques s Geraldem.No super..Pomyslela jsem si.Ti mi teda moc nepomáhají.Před sebou jsem,ale měla další překážku.Byla tam pověsená kláda,ale něco mi tam nesedělo.Podívala jsem se kam to lano vede.Na větvě stromu byla další.Chytré..Pomyslela jsem si..Bylo mi jasné,že když tu první přeskočím,tak se tam spustí další.Budu muset udělat kotoul ve vzduchu..Jenže nebyla jsem si tím jistá,jestli to dokážu.Tělocvik mi nikdy nešel a zvlášť gymnastika.Snažila jsem se na to nemyslet.Když jsem dobíhala k překážce,tak jsem ji přeskočila a zároveň jsem se od ní odrazila.Přesně ve stejnou chvíli se spustila další kláda.Rychle jsem s sebou švihla do předu.Dopadla jsem na nohy,ale musela jsem se o zem zapřít rukama.Jacques se usmál a ti ostatní kluci pozorovali každý můj pohyb,to samé dělal i Kevin za mnou.Uviděla jsem nedaleko od sebe potok..Už tam budu. Najednou jsem,ale do něčeho šlápla a hned jsem visela hlavou dolů..
,,No super."
Kevin si předemě s ostatníma stoupnul.Jacques se nepřestával usmívat a těch pár kluků se šklebilo.
,,Čekal jsem od tebe víc.." Řekl a pomalým krokem odešel.
,,Tomu se asi tak lehce nezavděčím,že?" Zeptala jsem se udýchaně.
,,Právě naopak.."
Došel ke mě Jacques a usmál se.
,,Nechci tě nějak přemlouvat,ale mohl by si mě prosím odvázat?" ,,Jasně.."
Vytáhl z poza opasku nůž a odřízl to.Spadla jsem mu do náručí a hned mě pustil.
,,Myslím,že jsi na něho udělala dojem."
Řekl Gerald usměvavě.
,,Na mě taky.." Pousmál se Jacques. ,,A na ně určitě taky.."
Gerald se na ně podíval a všichni se jenom zvláštně zatvářili.
,,A to jsi nechtěla být Lovkyní."
Řekl Jacques a já se na něho okamžitě zadívala.
,,A ani nechci.." Gerald se zasmál.
,,Co?" zadívala jsem se na něho nechápavě.
,,Když si běžěla,tak to tak nevypadalo." ,,Čím jsi ho vůbec naštvala?"
Zadíval se na mě Jacques.
,,Řeknu jenom to,že kvůli mé nadutosti musel vyrazit dveře."
Ti kluci se zasmáli a já si je prohlédla.
,,Vy je cvičíte?" Zeptala jsem se..
,,Jo, ale dnes jsme se rozhodli,že si uděláme výlet za tebou.."
Když to Jacques řekl,tak Gerald protočil očima.
,,No,co?Všichni byli nadšení,že podlouhé době uvidí pěknou holku."
Snažila jsem se předstírat,že jsem to neslyšela.
,,Jsi vážně nechutný.."
Otočila jsem se k nim zády a vydala jsem se pomalu zpátky ke Kevinovému domu.Když v tom jsem ucítila,že za mnou někdo je.Otočila jsem se a uviděla tu samou ženu,která byla při našem "rozhovoru" s Nikolasem.
,,Ahoj Gissele..Ještě jsem se ti neztihla představit..Jmenuju se Brita."
Pousmála se.
,,Proč se ti tolik hnusí být Lovkyní?"
Vydala se dopředu a já za ní šla.
,,Je to kvůli Dorianovi a tvých pocitech k němu?" Nechápavě jsem se na ni zadívala.
,,To není jediný důvod.."
Řekla jsem nakonec.
,,Ještě před týdnem bych si nepomyslela,že něco takového existuje..A když to vím.Já.." Nevěděla jsem,co mám říct.
,,Chápu tě.."
Zastavila se a podívala se mi do očí.
,,Máš to v krvi..Být paličatá a dobrá Lovkyně.."
,,V krvi?" ,,Tos nevěděla?Tvůj otec.." Zamlčela se.
,,Už jsem toho řekla až dost..Měla by ses vrátit za Kevinem."
,,Počkej..Co víš o mém otci?" Podívala se na mě.
,,Opravdu by ses měla vrátit a poradím ti..Neodsuzuj Kevina,dřív takový nebyl."
Neodpověděla mi na otázku.Něco tají..Jak to myslela s mím otcem?A s Kevinem?Vrátila jsem se za Kevinem a na stole v kuchyni byla nachystaná šunková pizza a Kevin už seděl u stolu.
,,Konečně..Najez se dokud je čeho."
Zasedla jsem ke stolu a vzala jsem si kousek pizzy.Byla výborná,zvlášť po dnešním ránu.Chtěla jsem se zeptat na tátu ale,když mi na to neodpověděla přátelská Brita,tak Kevin mi na to neodpoví vůbec.
,,Ty víš,kde je Dorian.že?"
Zeptala jsem se,když jsem dojedla a byla jsem plná.
,,Možná.."
Bylo mi jasné,že to ví.
,,Prosím,jen chci vidět,že je v pořádku.."
Zadívala jsem se mu prosivně do očí.Přišlo mi,že se v nich mihl soucit,ale hned to bylo zase pryč.
,,Když tě dovedu za Dorianem,staneš se pak dobrovolně Lovkyní?"
Polkla jsem a začala jsem přemýšlet..Stojí to za to?Ale..Co,když Doriana pak už nikdy neuvidím?
,,Dobře..Slibuju,že když mě dovedeš za Dorianem tak se stanu dobrovolně Lovkyní."
Evidentně ho moje odpověď‎ zaskočila,protože na mě zíral jakoby viděl ducha.
,,Jsi si jistá,že ti stojí za to?"
Zeptal se mě váhavě.Bylo zvláštní,že zpochybňuje moje rozhodnutí zrovna on..Možná opravdu není takový za jakého ho mám.Pomyslela jsem si,když jsem znovu kývala hlavou.
,,Věř mi nebo ne.. Dorian není takový za jakého považuješ.."
Řekla jsem a Kevin kývl.
,,Fajn..Tak jdem." ,,Hned?"
Zadívala jsem se na něho překvapeně.
,,Ano teď..Pokud nechceš čekat na pozvánku jeho úmrtního listu."
Zarazila jsem,ale pokračovala jsem v chůzi za ním.Udělala jsem dobře?-Určitě..Přece Dorian nemůže trpět kvůli mé sobeckosti.Jedna část mého já věděla,že dělám dobrou věc.Ale ta druhá trvala na tom,že jsem zavrhla svoji šanci na konečnou svobodu.Už od malička mi diktovali,co mám dělat,ale teď,když jsem měla možnost se rozhodnout tak jsem se rozhodla a nikdo mě nemůže obviňovat z toho,že jsem se konečně rozhodla ze své vlastní vůle.Zamyslela jsem se a ani jsem si nevšimla,že se Kevin se pořád rozhlíží.
,,Pojď už.."
Zadíval se na mě ostře.Vešli jsme do nějákého schodiště,které vedlo až ůplně někam dolů..Bylo tam menší šro,ale viděla jsem i tak.Všude byla cítit vlhkost a po zdích byli šedé plísně a pavučiny.To místo mi nahánělo hrůzu..
,,Počkám tě tady..Jdi rovně a úplně na konci ho uvidíš..Nezapomeň zamknout."
Řekl,když mi házel do rukou klíče.Bylo mi jasné od čeho to je,ale nechtělo se mi tomu věřit..Začala jsem rychle utíkat tím směrem,který mi popsal Kevin.Na konci byla cela a uvnitř ní seděl Dorian s něčím na zápěstí,co vypadalo jako nepříjemné,kovové náramky.
,,Doriane!"
Řekla jsem zděšeně, když jsem doběhla ke kleci..Když mě spozoroval tak se na mě překvapeně podíval.Rychle jsem odemknula a vešla jsem za ním do vnitř.Měl úplně roztrhané oblečení a byl celí ušpiněný..Všimla jsem si,že tam kde měl ty "náramky" tak měl tržné rány.
,,Doriane.."
Chytla jsem jeho tvář a zadívala jsem se mu do očí.Zmátlo mě,když jsem neviděla tu divokost.Byl sklíčený..
,,Co tady děláš?"
Když se zeptal tak jsem cítila,jak ho to zabolelo.
,,Musela jsem tě vidět,ještě než.."
Zamlčela jsem se a on se mi nechápavě zadíval do očí.
,,Ještě než,co?"
Nechtěla jsem mu to říkat,ale on mě chytl za ruku a zadíval se na mě.V mžiku se mi rozbušilo srdce.
,,Slíbila jsem,že když tě navštívím tak se dobrovolně stanu Lovkyní." ,,Cože?!"
Zadíval se na mě zděšeně.
,,Proč jsi..Jenom kvůli mě?" ,,Doriane.." Začala jsem se slzama v očích.
,,Musela jsem tě vidět a tohle byl jediný způsob-" ,,Jak se zbavit svobody."
Skočil mi do věty a já viděla,že ho to ranilo.
,,Takhle aspoň budu mít jistotu,že budeš na živu.." ,,Ale za jakou cenu?"
Zadíval se na mě zdrceně.Bylo mi jasné,že dřív nebo později ho zabijí. Něco mě napadlo.
,,Uteč..Nechám ti odemknuto."
Dorian zavrtěl hlavou.
,,Nemůžu se proměnit..Tyhle kovové věcičky,mi nedovolí vypustit zvíře ven a jsem moc slabý.."
Zavrtěla jsem hlavou a snažila jsem se přijít na něco jiného.
,,Gissele,slib mi,že když se naskytne příležitost utečeš.."
Zavrtěla jsem hlavou.
,,Nemůžu..Jen Lovci mi můžou pomoct najít mámu.."
Zvedl dlaně a chytl mě za tvář.
,,Slib mi,že když mě budou chtít zabít tak jim nebudeš stát v cestě."
,,Ne!Doriane..To ti nemůžu slíbit!Nedokázala bych bez tebe.."
Až teď jsem si uvědomila co k němu doopravdy cítím..Nedokázala bych bez něho..Žít.
,,Tak se aspoň snaž nevyvést nějakou blbost."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aly Aly | Web | 30. ledna 2014 v 21:02 | Reagovat

Máš to super :)))

2 Bellasmilee Bellasmilee | E-mail | Web | 31. ledna 2014 v 13:48 | Reagovat

Děkuju :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama