Záhadní - 6.část

27. ledna 2014 v 10:47
Hned ráno jsem vstala z postele a zamířila jsem k Dorianovému pokoji..Zaklepala jsem a váhavě vyčkávala.
,,Pojď dál,Gissele."
Vešla jsem dovnitř a nechápavě jsem se na něho zadívala.
,,Jak jsi věděl,že to jsem já?"
Dorian se pousmál a pak se na mě podíval.
,,Bylo mi jasné,že se dojdeš na na něco zeptat."
Porozhlédla jsem se o kolo sebe.Ten pokoj zůstal úplně stejný až na divné rýhy okolo okna.Dorian spozoroval,že se dívám na okno.
,,Prosím tě hlavně odtamtud neskákej."
Pousmál se a já hned taky.
,,Konečně už jsem si myslel,že ten úsměv znovu neuvidím."
Zvláštně se pousmál a mě se znovu vybavila vzpomínka z toho večera.
,,Víš..Ty jsi v tom lese byl?"
Opřela jsem se o skřín.
,,Ano.Našel jsem tě tam jak ležíš..Nachladla bys,kdybych tě odtamtud nedostal."
Polkla jsem a bez mrknutí oka jsem se mu zadívala do očí.
,,Tvé oči..Vypadají stejně jako toho vlka."
Vstal z postele a zadíval se mi váhavě do očí.
,,Vlka?Jak to myslíš?"
Přišlo mi,že ví o čem mluvím,ale snaží se semnou hrát nějakou hru,jejíž pravidla neznám.,,V tom lese..Viděla jsem vlka a potom si už nic nepamatuju..Pokud si tam byl tak si ho musel vidět."
Bála jsem se,bála jsem se jak bude reagovat.Ani jsem netušila,co od toho mám očekávat.
,,Jsi si jistá,že to byl vlk?"
Došel těsně ke mě až tak,že se mi rozbušilo srdce.
,,Vím,že jsi to byl ty.Nevím jak,ani proč,ale vím to." ,,Ale i tak se bojíš,že tě zabiju."
Polkla jsem.Takže je to pravda?
,,Jak je to možné?"
Zadívala jsem se mu do očí a doufala,že mi to prozradí.
,,Věř mi už toho víš víc,než bys potřebovala.Ani tohle jsi neměla vědět."
V jeho hlase zaznělo něco jako vrčení.
,,Ale.." ,,Gissele,věř mi..Nemůžeš to vědět.."
Nechápavě jsem couvla o krok dál.
,,Ne prozatím.."
Poznala jsem,že ho něco trápí,ale momentálně jsem neměla odvahu zeptat se,co.Chtěla jsem vědět pravdu,tak ji mám..Ale tohle.Vždyt tohle není možné.

,,Opatrně."
Řekl Christian,když jsem do něho narazila.
,,Děje se něco?" ,,Ano,ale s tím si musím poradit sama."
Rychle jsem došla do lesa a sedla jsem si na pařez.Podepřela jsem si hlavu.
,,Nejspíš jsem se zbláznila.."
Řekla jsem nahlas.
,,Nezbláznila.."
Prudce jsem se narovnala a uviděla Doriana.
,,Myslela jsem,že to nemám vědět.."
Podívala jsem se na něho.
,,To ano,ale rozmyslel jsem si to..Nechtěl jsem ti to říkat,protože vím,že to máš už tak těžké.."
Pořád jsem nechápala kam tím míří.
,,Slib mi,že nebudeš křičet ani utíkat..Potom ti odpovím na všechny otázky..Teda skoro všechny."
Sledovala jsem každý jeho pohyb.Ale najednou to nebyl Dorian.Objevil se přede mnou velký šedobílý vlk a já upadla na zem.Nehýbala jsem se,ale své srdce jsem nedokázala uklidnit.Zadívala jsem se mu do očí.
,,Zelenomodré oči."
Řekla jsem a pomalu jsem vstala.Pořád jsem si nebyla jistá,jestli se mi to jenom nezdá.Nebo jestli to není nějaká halucinance.
,,Tohle není možné.."
Lehce zavrčel a dloubl do mě čenichem.Zasmála jsem se.
,,Dobře připouštím,tohle se mi nezdá,ale i tak..Jak je to možné?"
,,Slyšíš mě?"
Zastříhal ušima a já na něho začala hledět s otevřenou pusou.
,,Ano,slyším tě."
Dotkla jsem se Doriana na krku a pohladila ho.
,,Vyskoč na mě." ,,Hele,natolik ti zase nevěřím." Řekla jsem.
,,Buď na mě vylezeš,nebo ti neřeknu odpovědi na tvé otazky.A ještě k tomu tě sežeru."
Protočila jsem očima.Bylo zvláštní,že ho slyším mluvit ve své hlavě.Dorian si lehl.
,,No dobře."
Zavřela jsem oči,nadechla jsem se a vydechla.Naskočila jsem mu na záda a on se hned zvedl.
,,Radím ti,pořádně se drž,jsi můj první pasažer."
Chytla jsem do dlaní jeho srst po bocích krku a on okamžitě začal běžet.Bylo to neuvěřitelné.Běžel tak rychle a vytrvale..Začala jsem radostně vískat.Bylo to neuvěřitelné.Zapomněla jsem na to jak může být nebezpečný a nechala se zlákat zábavou a zvědavostí. Doběhl k jezírku a znovu si lehl.Seskočila jsem z něho a pořád jsem tomu nemohla uvěřit.Došla jsem k vodě a zadívala jsem se na svůj odraz ve vodě.Vedle sebe jsem uviděla stát Doriana,ne jako vlka.Sedla jsem si do trávy a on vedle mě.
,,Měla bych se tě bát.."
Začala jsem.Podívala jsem se mu do očí.
,,Ale nebojím."
Pousmál se a zadíval se na vodu.,
,A to je špatně,měla by ses mě bát..Měla by ses bát toho,co příjde."
Vstal a podal mi ruku.Byla jsem zmatená tím,že chci vědět všechno.Tím,že jsem k němu začala něco cítit..
,,Co má podle tebe přijít?"
Zastavil se a pořád byl ke mě otočený zády.
,,Je tady spousta věcí,o kterých nevíš..Nebezpečných věcích."
Došla jsem k němu a položila jsem mu ruku na rameno.
,,Co tím myslíš?" Zasmál se.
,,Na to si sedni."
Poslechla jsem ho.Sedla jsem si pod strom a opřela jsem se.
,,Jak teď víš..Existují Likantropové,ale nejen my,andělé,lidé,kteří dokážou používat různé elementy.." ,,Počkej..Takže existují i jednorožci?"
Dorian se zasmál,ale pak zavrtěl hlavou.
,,Ne,to už je opravdu výmysl.A pak jsou tady Lovci."
Zamyšleně jsem se na něho zadívala.
,,A,co loví?" ,,Přemýšlej,není to tak těžké."
Zaraženě jsem se na něho podívala,protože mi to došlo.
,,Ale proč?" ,,Nezabíjí nás všechny, jen ty,kteří nesekají dobrotu.Zahrávají si s lidmi jako s hračkami,nebo když někoho zabijí."
Všimla jsem si jak polkl..
,,Ty jsi někoho zabil?"
Vstala jsem,ale Dorian neodpověděl.
,,Doriane,zabil jsi někdy někoho?" ,,Jednou,ale to jsem ještě nevěděl,co dokážu."
Ustoupila jsem o krok do zadu,bez toho aniž bych se na něho přestala dívat.
,,Dobře.."
Kývla jsem a snažila jsem se to příjmout.
,,Ty jsi byl od malička vlk?"
Dorian zavrtěl hlavou.
,,Ne..Víš je to složité.."
Došla jsem k němu.
,,Věř mi mám čas."
Začali jsme se pomalu procházet lesem.
,,Můj otec je rozený vlk,to znamená,že pokaždé za úplňku se bolestně přeměňuje a stává se z něho nelítostný zabiják." ,,Ale ty..Se dokážeš přeměnit kdykoli chceš.." Dorian se usmál. ,,Máš pravdu..Jenže,když otec jednoho úplňku se přeměnil,má matka byla u toho.Kousl ji a utekl.Když se na druhý den vrátil,pochopil,že máma bude stejná,až na to,že.." ,,Se bude chtít přeměňovat kdykoli bude chtít." Dokončila jsem větu za něho a on se na mě ohromeně podíval.
,,Ano a tak mě máma v osmi letech přeměnila taky.V jedenácti,když jsem se naštval na jednoho spolužáka,který mě šikanoval,tak jsem si na něho počkal za školou a roztrhal jsem mu krk."
Přišlo mi,že si to znovu celé přehrává.
,,Nejhorší na tom bylo,že se mi to líbilo.."
Pousmál se a já se zastavila.
,,Ale dost o mě..Co bys chtěla vědět?"
Byla jsem z toho všeho zaskočená,ale i tak jsem musela znát všechno.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aly Aly | Web | 27. ledna 2014 v 11:12 | Reagovat

náhodou si furt myslím, že to máš skvělé :))

2 Bellasmilee Bellasmilee | E-mail | Web | 27. ledna 2014 v 11:54 | Reagovat

Děkuju :D

3 Aly Aly | Web | 27. ledna 2014 v 16:30 | Reagovat

ty ses mě ptala na to jméno na fb, že? posílala jsem ti to :) jen se ptám, jestli ti to přišlo...

4 Bellasmilee Bellasmilee | E-mail | Web | 27. ledna 2014 v 17:23 | Reagovat

Nepřišlo..Kam jsi to posílala??

5 Aly Aly | Web | 27. ledna 2014 v 18:02 | Reagovat

na zprávu autorovi, mělo by ti přijít na mail, podívej se...jinak ti to napíšu sem

6 Bellasmilee Bellasmilee | E-mail | Web | 27. ledna 2014 v 18:05 | Reagovat

bohužel nic mi nedošlo..Napiš to pls sem :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama