Záhadní - 12.část

31. ledna 2014 v 20:06

Mezitím,co Jacques zvažoval kam by ostatní šli já jsem přemýšlela hlavně nad tím jestli Dorian,Christian,Gerald a ostatní přežili.Nakonec mě napadlo,kam mohli jít.
,,Pokud Christian přežil tak budou u mě doma,je tam dost pokojů a místa."
To,že pokud přežil se mi neříkalo zrovna lehko.
,,To je možné.."
Řekl a nakonec jsme všichni nasedli do aut a jeli do Portlandu.Trasa měla trvat kolem devíti hodin,takže se pěkně prospím.Měla jsem pravdu..Zastávku jsme měli jenom třikrát..Do Portlandu jsme přijeli kolem pěti hodin ráno.Jacques,ani ostatní si netroufali zaparkovat přímo před domem. Přišla jsem si divně..Po tom všem,být zase v rodném domě,který vypadá opuštěně víc,než kdy dřív.Vystoupili jsme z aut a pomalým a opatrným krkokem jsme se vydali k domu.Svítilo se tam takže tam někdo určitě byl..Otevřela jsem dveře a všimla jsem si,že zámek byl vypáčený.Vešli jsme dovnitř a hned na nás začali všichni mířit.
,,Počkejte!To jsme my!"
Řekl Jacques a všichni si nás prohlédli.Gerald pak přistoupil k nám.
,,Přežili jste,jak to?"
Zadíval se na Jacquese překvapeně a já se začala rozhlížet ne moc ve velkém davu mužů.Uviděla jsem Kevina a Christiana,ale Doriana jsem nemohla najít nikde.
,,Díky Gissele,zaútočili taky na ně..Nikdo kromě ní to nepřežil,našla nás a řekla,co se stalo..Tak jsem si to z toho vyvodil." Byla tady většina starších mužů,z mladých,což mám namysli ti osmnáctileté,tu jich bylo jen sedm.
,,Kde je Rick?"
Zeptal se Gerald a já se mu smutně zadívala do očí.Gerald pochopil a kývnul hlavou.
,,Gissele.." Vystoupil z davu Nikolas.
,,Pojď za mnou.."
Poslechla jsem ho a vyšli jsme ven za dům,ale ne daleko.
,,Dřív než Rick zemřel.."
Začala jsem.Protože mi bylo jasné,že chce slyšet,co se stalo.
,,Řekl mi,že ti mám vzkázat,že Chantalle povstala.."
Nikolas uhnul pohledem a nasadil vážný výraz.
,,Pak mi ještě dal,tuhle.."
Otočil se ke mě a já si to vyndala z kozačky.
,,Dýku.."
Dodala jsem a podala jsem mu ji do rukou.Začal si ji prohlížet a pohladil ji po čepeli.,,Už šestnáct let jsem ji neviděl." ,,Dorian,je v pořádku?"
Zeptala jsem se po chvíli a Nikolas se zvláštně zatvářil.
,,Ano,teď šel ještě s pár Lovci obhlédnout les." Oddechla jsem si.
,,A ještě,než odejdeš,našli jsme tvou matku." Usmála jsem se. ,,Vážně,kde je?"
,,Odpočívá,má toho dost za sebou."
Kývla jsem a odešla jsem.Jenže pokaždé,když jsem zavřela oči tak jsem si vybavila to stvoření jak láme vaz Rickovi.Otřásla jsem s sebou a v tom jsem vrazila do Kevina.
,,Dávej si pozor,kam šlapeš.."
Řekl a rychle odešel.Zůstala jsem tam stát,jako kůl v plotě.Najednou došel Gerald.
,,Co je s Kevinem?" Zeptala jsem se nechápavě.
,,To ti musí říct on sám."
Bylo mi jasné,co musím udělat..Vydala jsem se do našeho obřího sklepa,jestli tam náhodou nebude.
,,Kevine?"
Zeptala jsem se opatrně.
,,Jdi pryč!"
Ozvalo se po celém sklepě,ale věděla jsem kde přesně bude.Vydala jsem se nakonec sklepa,kde jsem dřív cvičívala.Byl tam.Seděl na sudu a prohlížel si dýku.Tu samou,co jsem dala Nikolasovi.Přišla jsem k němu.
,,Co chceš?"
Stoupnula jsem si před něho a zadívala jsem se na něho.
,,Chci vědět,co se stalo před šetnácti lety."
Zvednul oči a podíval se na mě.
,,Vážně to chceš vědět?"
Kývla jsem a opřela jsem se o sud za mnou.
,,Před šestnácti lety mi bylo dvacetdva a dostal jsem se k Lovcům,protože mi umřeli oba rodiče a nikoho jsem neměl.Když mě začali trénovat tak jsem neměl žádný čas.Když byl můj trénink u konce,tak jsem potkal jednu dívku..Okamžitě jsem se do ní zamiloval a myslel jsem si,že se zamilovala i ona do mě."
Vzpomínal na to,jakoby to bylo nedávno.
,,Jmenovala se Chantalle..Možná jsi to jméno už slyšela."
Prohlédl si mě a já strnula.
,,Rick,před tím než zemřel mi řekl,že Chantalle povstala."
Řekla jsem zamyšleně,ale nechápala jsem,co to má společného s ním.
,,Řekla mi své tajemství,že je jedna z těch lidí,kteří umí ovládat různé elementy.Chantalle,ale nebyla jedna z nich.Byla mocnější a využívala zakázané způsoby,jak provozovat takzvanou magii."
,,Miloval jsem ji,však dál.Dali jsme si několik slibů,jednoho dne však chtěla poznat mé přátele Lovce,konkrétně jednoho,tvého otce.Říkal jsem si,dobře aspoň se pochlubím,co to mám za krásnou přítelkyni.Jenže,když jsem ji přivedl a představil jsem ji tvého otce,dostala neuvěřitelný záchvat zuřivosti.A povraždila tam skoro všechny Lovce..Snažil jsem se ji přivést k rozumu,ale..Ona to měla už od začátku naplánované..Chtěla se přeze mě dostat k Lovcům."
Zarazila jsem se a nechápavě se na něho zadívala.
,,Ale zachránil jsem jen polovinu z nich.Mohl jsem tomu zabránit,kdyby jsem ji k nim nepřivedl.."
Viděla jsem,jak ho to zasáhlo.
,,Ale,proč chtěla zabít mého otce?" ,,To doopravdy nevím.."
Polkl a já si všimla v jeho očích slzy,ale nebrečel.Snažil se to ze všech sil zadržet v sobě.
,,Proto jsem byl k tobě takový..Ztratil jsem důvěru.."
Pousmál se naštvaně.
,,Ty jsi za to nemohl,to ona tě hnala za smyšlenými představami."
Vstal a pousmál se,když jsem se mu snažila přilepšit.
,,Byl bych rád,kdyby sis to nechala pro sebe."
Řekl a odešel.Ta Chantalle musí být pěkně prolhaná mrcha..Pomyslela jsem si,když jsem se vracela do svého pokoje.Jenže,když jsem procházela kolem máminy ložnice tak jsem ji tam uviděla líbat se s Nikolasem.Zůstala jsem tam stát a hledět na ně.Byla jsem naštvaná kvůli tomu,co jsem viděla.
,,Mami?"
Řekla jsem nakonec a oni se hned od sebe oddělili a máma zčervenala.
,,Gissele.."
Začal Nikolas,ale já se na něho zhnuseně podívala.
,,Možná,proto nás táta opustil,kvůli tomu,že si ho podváděla s každým druhým chlapem."
Řekla jsem a začala jsem utíkat do svého pokoji.Díkybohu tam nikdo nebyl,takže jsem se mohla zamknout.Začala jsem přecházet z místa na místo.Tohle snad nemůže být pravda..Znají se vůbec?Tohle nedává vůbec smysl.Moje mám přece není běhna..Musí to mít nějáké racionální vysvětlení..Ozvalo se zaklepání na dveře.
,,Jdi pryč!"
Zakřičela jsem pořád naštvaně.
,,Dobře.." Uslyšela jsem hlas Doriana.Okamžitě jsem vstala a odemknula jsem dveře.
,,Počkej!Promiň,myslela jsem,že jsi máma."
Zasmál se a vešel dovnitř.Zavřela jsem dveře a hned jsem ho obejmula.
,,Jsem ráda,že ti nic není." Cítila jsem jak se zasmál.
,,Je zvláštní,že mě vidíš raději než tvou mámu.."
Usmál se,když jsem se na něho zdlouhavě zadívala.
,,Chtěl jsem se tě jenom zeptat jak se máš."
Sedli jsme si na postel a řekla jsem mu úplně všechno.Když už jsem usínala a on chtěl odejít tak jsem ho chytla za ruku.
,,Zůstaň tady se mnou,prosím."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aly Aly | Web | 1. února 2014 v 12:30 | Reagovat

už mám oblíbené postavy :D : Kevin a Dorian :)))

2 Bellasmilee Bellasmilee | E-mail | Web | 1. února 2014 v 16:05 | Reagovat

Já jsem zase zvědavá na tu novou postavu u tebe :D !!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama